Poslanecká sněmovna schválila výrazné omezení zdravotnických poplatků - regulace zdravotnických služeb by měla být věcí lékaře, nikoliv pacienta. Zastánci poplatků ale varují před nedostatkem peněz a právě nedostatečnou regulací v relativně přebujelém systému českého zdravotnictví, navíc bez funkční elektronické zdravotnické dokumentace. „Poplatek u lékaře třicet korun, to je méně než jízdenka na tramvaj. To není žádná horentní suma. Mám mezi praktickými lékaři řadu přátel a mám trochu obavu, že se z čekárny praktických lékařů stane společenská místnost, kam budou chodit starší dámy a pánové, kde si budou povídat, a když už, tak si nechají změřit ten tlak. Tedy že návštěvy u praktických lékařů, aspoň oni z toho mají obavu, stoupnou,“ uvedl mimo jiné zastánce v České televizi například profesor Jan Pirk.

Otázka pro oba politiky je: Myslíte si, že takovéto obavy jsou na místě? A jak se na to, že se de facto podařilo ČSSD prosadit to, oč usilovala dlouhý čas zejména v době vlády Petra Nečase, díváte? První se ujal slova poslanec ČSSD Jiří Koskuba, který je zároveň lékařem, a tudíž je mu problematika bližší než jeho spolukomentátorovi, senátoru Jaroslavu Kuberovi (ODS).

„Ano, jedná se o téma, které je mi rozhodně bližší než třeba řízení města. V tom by jistě byl silnější zase pan kolega Kubera. Pokusím se proto v rámci fair play být co nejstručnější a nezabíhat do podrobností. Ač chuť by byla. A velká,“ předeslal poslanec Koskuba a pokračoval:

„Předem si přiznejme, že od samého počátku tzv. regulační poplatky ve své většině ani regulační nebyly. Ve skutečnosti šlo jenom o záplatování nedostatku financí jdoucích skutečně do zdravotnictví. Tedy tomu, kdo pacienta viděl a ošetřil. Pochopitelně z kapes občanů. To slovo skutečně je zde dost důležité. Opakovaně slyšíte, kolik desítek až stovek miliard je pro zdravotnictví určeno. A z drtivé většiny tam směřují přes zdravotní pojišťovny. Bohužel, vždy se tou dlouhou a složitou cestou tu a tam něco vytratí. Do detailů snad nemá cenu zabíhat. O to méně se pak dostane k těm, kteří opravdu diagnostikují a léčí, tím i pro ty, kteří to potřebují. Nedivme se pak, že se stále peněz nedostává. V rezortu zdravotnictví totiž neznám nikoho, kdo by se stal milionářem jenom díky tomu, že se tváří v tvář stará o pacienty. Za to jiní ano,“ konstatoval Koskuba.

A jak dodal, situace je asi dost podobná té v armádě. „Na válce rovněž nikdy nezbohatne ten, kdo dle rozkazu ‚těch nahoře‘ bojuje. V uniformě se znakem na přilbě, ve jménu vlasti, praporu, cti. Ani lid země, za kterou se válčí. Ale vždy kupodivu ten, kdo ji vyvolal. A budoucí padlé hrdiny vyzbrojuje,“ poznamenal.

A přiznal, že od samotného zavedení poplatků proti nim ČSSD vedla lítý boj. A že slíbila, zvítězí-li ve volbách, že je zruší.

Třicet korun není moc, ale je třeba na to nahlížet z více stran

„To je druhý fakt. ČSSD zvítězila, byť o prsa. A to ještě dosti plochá. Poslepovaná trojkoalice zrušení poplatků též odsouhlasila. Takže přes to nejede vlak. Sliby splnit je nejen slušné, ale i férové. Můj poněkud odlišný názor na to je názorem čistě soukromým a profesí ovlivněným. Jenže pak by se nikdo neměl moc divit, že těch více než 5 miliard, které se na nich ročně vybraly, po vládě ‚někdo‘ chce. Natož divit ten, kdo hlídá státní kasu a umí řídit firmu. Ty peníze z nich totiž opravdu šly přímo do rukou těch, kteří tu kterou službu pro klienta zdravotní pojišťovny - jak se dnes dle zákona ‚moudře‘ překřtil pacient - poskytli. Nyní je má opět dosypat stát. Pochopitelně z daní nás všech. Jsem zvědavý, zda opravdu dorazí až k těm, kteří o ně politickým rozhodnutím přijdou. Dovolím si o tom docela dost pochybovat, omlouvám se,“ uvedl ve svém pravidelném komentáři pro ParlamentníListy.cz dál Koskuba.