Už před časem Markéta Šichtařová řekla pro ParlamentníListy.cz, že systém eurozóny se hroutí. „Jenom politici to odmítají vidět," uvedla tehdy s tím, že mnozí politici investovali veškerý svůj politický kapitál do eura a proto se budou tvářit, že mají vše pod kontrolou. „Ale nemají," dodala ekonomka.

Eurozóna chce očůrat zákon

Vedle krachu eurozóny je zde navíc podle ekonomky riziko hyperinflace, která ale nebude přímým důsledkem zhroucení systému eurozóny. A na tom si trvá i dnes. „Zatím se riziko hyperinflace se nezměnilo. Evropa moc neví, co bude dělat se svými dluhy. Přitom v podstatě skoro všechny státy eurozóny tlačí na to, aby se pumpovaly další peníze do oběhu. Když ne skrze Evropskou centrální banku, protože to je v podstatě nezákonné, tak se to snaží očůrat tím, aby se tak dělo skrze Mezinárodní měnový fond,“ řekla Šichtařová ParlamentnímListům.cz.

„Vlastně to, že my bychom měli půjčit MMF 90 miliard korun a fond by je pak měl uvolnit dál, to není nic jiného, než snaha uvolnit do oběhu nekryté peníze. Čili riziko vysoké inflace tady pořád trvá a je hodně velké,“ vysvětlila ekonomka.

K tomu je třeba podle ní poznamenat, že  vztah mezi pumpováním peněz do oběhu a inflací není okamžitý. „Pustíme-li ty peníze dnes, tak inflace hned nebude. To nebezpečí tkví v tom, že nám se dnes zdá, že se vůbec nic neděje. Jenomže ono to zpoždění mezi tím inflačním chováním a mezi inflací může být klidně až dva roky,“ varuje Šichtařová.

„Čili my se dnes budeme chovat nebezpečně s pocitem, že se nic neděje a budeme se tak chovat dál a za dva roky se nebudeme stačit divit,“ dodala.

Hyperinflace dnes neznamená tisíciprocentní růsty cen

Na dotaz ParlamentníchListů.cz, co je vlastně hyperinflace, tak jak o ní mluví, Šichtařová konstatovala, že se definice hyperinflace se poměrně dost liší. „Za optimální či zdravou považuje většina ekonomů inflaci kolen dvou procent plus mínus. Kdyby byla menší, třeba půl procenta, tak už to ekonomice také škodí. Nicméně jakmile se dostáváme nad zmíněná dvě procenta, dostává se ekonomika do problémů. Inflace deset procent je pak už děsivá, ta už znemožňuje v ekonomice nějaké rozumné plánování,“ vysvětluje.

„Pojem hyperinflace se pak vztahuje k naprosto extrémním případům, které se v historii příliš nevyskytovaly. Takovou prazákladní definicí byla za hyperinflaci označována inflace pře tisíc procent za rok. Dnes se pak pojem hyperinflace poměrně rozvolnil a bývá za ní označována inflace v řádu desítek procent ročně,“ přibližuje .

„Když se tedy dnes tento termín – hyperinflace – použije, bývá za ní považována inflace trojmístná. Čili pokud bychom vycházeli z původní terminologie, že hyperinflace je tisíc procent a více, pak by rohlík v lednu stál dvě koruny a v prosinci 2000 korun,“ uvádí ekonomka příklad.

Co nám tedy hrozí?

A co je podle ní reálné v Evropě? „Pokud se bavíme o tom co hrozí v Evropě, patrně se nedá mluvit o tisíciprocentním růstu spotřebitelských cen, Ale hrozí to, že by ten rohlík stál ze dvou korun  třeba dvacet korun nebo dvě stě korun, to je reálné,“ tvrdí Šichtařová.

Dodává současně, že to sice není hyperinflace v tom pravém slova smyslu, nicméně je to inflace, která je reálně možná. „Co já považuji za riziko, a to už by to byl veliký průšvih je právě ta desetiprocentní inflace, kdy rohlík by stál dvacet korun,“ dokresluje na příkladu ekonomka, o čem tak často mluví.
Pokud zůstaneme v České republice a prognóze inflace na příští rok, poroste inflace podle Šichtařové nikoliv díky obvyklými inflačním tlakům, ale spíše z titulu toho, že dojde ke změně velkého počtu regulovaných cen nebo cen, které jsou nějak ovlivněny daněmi.

Každopádně inflace poroste

„Hned od ledna nás čeká už známé a dlouho diskutované zvýšení DPH, které ale už nebude mít tak zásadně velký vliv, protože se do cen částečně promítá už dnes. horší ale bude, že se pravděpodobně nebude nijak zdárně vyvíjet státní rozpočet, a to bude velmi pravděpodobně znamenat, že vláda přistoupí ještě k dalšímu zvýšení DPH. To sice není oficiální informace, ale vzhledem k tomu, že premiér Petr Nečas takovou možnost naznačil, beru takové naznačování prakticky jako jistotu,“ míní Šichtařová.

Přitom toto zvýšení může být podle ní poměrně velké. „Možná až na dvacet procent. Tím pádem by se ten inflační tlak v druhé polovině příštího roku patrně dost zvýšil. K tomu tady máme v uvozovkách běžné inflační tlaky plynoucí z toho, že celosvětově je hodně peněz v oběhu. Čili by průběhu příštího roku mohly zdražovat komodity, které ještě dnes nezdražují,“ konstatovala ekonomka.

„Zatím v mezinárodním srovnání je česká inflace nepatrně nižší, než inflace běžná v celé Evropě. My to zatím máme podle srovnatelných údajů meziroční inflační růst 2,9 procenta, zatím co v celé Evropské unii jsou to tři procenta. To se ale může velice rychle změnit,“ dodává Šichtařová.