U našich východních sousedů začalo být politikům pěkně horko. Ve slovenské metropoli se konal protestní pochod kvůli propojení vlády se zájmovými skupinami, přidat se chtějí i další města. Sympatizanti se svolávají prostřednictvím facebookové komunity s názvem Kauza Gorila. Píší o sobě jako o běžných občanech naštvaných na zkorumpovanou politiku.

„O protestech na Slovensku mám informace jen prostřednictvím médií, jinak nic bližšího. Je dobře, že lidé dávají najevo svou nespokojenost s korupcí ve společnosti. Ale pokud se svolávají demonstrace, tak by to mělo být s nějakým konkrétním požadavkem,“ říká pro ParlamentníListy.cz socioložka Jiřina Šiklová, členka ustavujícího výboru občanské iniciativy Veřejnost proti korupci.

Gottwald věděl, kdy a proč akci svolat

Přiznává, že netuší, jestli demonstranti na Slovensku požadují něco konkrétního po určitých lidech a s daným termínem splnění. „Obecně jakákoli demonstrace, která nemá konkrétní požadavek splnitelný alespoň z osmdesáti procent, tak nemá význam a je to jenom plácání energie,“ vysvětluje Šiklová, že sebevětší snaha pak vyznívá naprázdno.

V té souvislosti připomíná akci odborářů, kterým se sice podařilo zastavit železnici, ale byla to akce „proti“, nezazněl jediný konkrétní požadavek. „Každou chvilku některá z alternativních organizací svolá demonstraci, ale bez přesné formulace toho, co chtějí, to k ničemu nevede. Často opakuji, že – dejme tomu – Klement Gottwald byl vrah, ale věděl aspoň, kdy a proč svolat demonstraci nebo vyhlásit stávku,“ poukazuje pro ParlamentníListy.cz socioložka.

Práce občanské iniciativy nese ovoce

Do kontrastu s protestními akcemi dává občanskou iniciativu Veřejnost proti korupci. „Fungujeme od května a podívejte se, kolik korupčních kauz se rozběhlo. Od Rampuly přes další věci včetně trestního oznámení na Mosteckou uhelnou společnost. To máte nejméně osm kauz, které se vyšetřují. Místo demonstrací to chce práci, dát si dohromady materiály, poslat je novinářům, kteří to zveřejní a pak už se to nedá tutlat,“ nabízí Šiklová recept, jak úspěšněji bojovat s korupcí.

„Nebo teď přicházíme s konkrétním požadavkem, že by pan Sváček neměl být jmenován ústavním soudcem s uvedením důvodů, které nás k tomu vedou,“ připomíná Šiklová, že občanská iniciativa oslovila senátory s informacemi o údajně podezřelých momentech v kariéře Jana Sváčka. Mimo jiné navrhl na soudce Karla Kudláčka, jenž byl odvolán ze správcování podvodného projektu s byty H-Systemu, a jeho jméno se objevilo i v policejních odposleších konkurzní mafie napojené na soudce Berku, kdy se někteří aktéři chlubili právě kontakty na Sváčka.

Politikovi může demonstrace zvednout popularitu

„Tady se objeví výzva, běhá to po internetu, že třetího března mají jít lidé do zbraně, že bude generální stávka. To si pak člověk řekne, že pokud ti lidé opravdu takhle uvažují, tak musí být hodně nevzdělaní. Svolat demonstraci, na které lidé řvou, že jsou proti, sice nedá práci jako třeba akce občanské iniciativy Veřejnost proti korupci, ale také nepřinese žádný efekt,“ upozorňuje socioložka.

Navíc je přesvědčena, že politikům takové protesty s mizivou účastí ani nevadí. „Spíš to politikovi ještě může zvednout popularitu. Když se proti němu demonstruje, tak se aspoň ví, že ten člověk vůbec existuje. Takže to je dvojznačné. Podobné akce jsou sice hezké, ale jsou dobré hlavně proto, že se o tom povídá a je o čem psát. Čím více se ale takových akcí dělá, tím více ztrácejí na přitažlivosti,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Šiklová.