Špidla své líčení zahajuje již v roce 2001, kdy se Zeman rozhodl odstoupit z vedení strany a právě Špidla byl zvolen na jeho místo. Zeman prý dopředu oznámeným záměrem znovu nekandidovat elegantně vyřešil případný tlak na své odstoupení, který by nepochybně vyvstal po katastrofální porážce v krajských a senátních volbách.
Do voleb v roce 2002 pak řídil vládu a celou dobu avizoval zájem odejít na odpočinek. „Až do podzimu 2002 nikdy byť jen naznačil, že by chtěl na prezidenta kandidovat. A byla moje chyba, že jsem tuto Zemanovu ctižádost nerozpoznal,“ připouští tehdejší premiér.
ČSSD tehdy prý jako svého kandidáta vybrala ombudsmana Otakara Motejla (i po jednáních s Milošem Zemanem), ale pak se rozhodla zkonzultovat jméno kandidáta s občany prostřednictvím ankety. Jaroslav Foldyna prý tehdy prosadil, aby se anketa konala i v rámci strany, kde jednoznačně vyhrál Miloš Zeman. Ten následně tuto neformální anketu prezentoval jako závazné stranické referendum a z něj odvozoval svůj mandát kandidovat.
Chtěl však kandidovat až ve druhé volbě, což znamenalo předtím obětovat jednoho kandidáta ve volbě první. Tuto roli ochotně sehrál právník Jaroslav Bureš, který dostal pouhých 39 hlasů ze 70 poslanců ČSSD. „Zato Zeman dostal ve sněmovně více hlasů, než tam měla ČSSD mandátů,“ připomíná Špidla. Jakékoliv spekulace o zrádcích a dýce v zádech jsou tedy podle něj bezpředmětné.
Prohru v druhé prezidentské volbě v roce 2003 podle Špidly nezavinila zrada ČSSD, ale spíše Zemanovo pokrytectví.
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jav