Napětí a rozpory v naší společnosti se zatím nepromítly do konfliktu mezi chudými a bohatými. To 66 procent dospělých Američanů si podle nedávno zveřejněného průzkumu agentury Pew Research Centre myslí, že mezi těmito dvěma skupinami panují silné konflikty. Třídní třenice jsou podle mínění Američanů původcem většího napětí než konflikty mezi generacemi či starousedlíky a přistěhovalci.

Socioložka Jiřina Šiklová poukazuje na jednu z příčin konfliktu chudých a bohatých, která spočívá v tom, že se všechny zisky kumulují na místech, kde peníze už jsou, a skupina chudých je čím dál chudší. „Trend chudí chudnou a bohatí bohatnou se začal výrazně stupňovat až v 21. století, tedy v posledním desetiletí. Například v 90. letech minulého století tomu tak nebylo,“ upozorňuje pro ParlamentníListy.cz Šiklová.

Česká legislativa přispívá k tomu, že bohatí bohatnou a chudí chudnou

To, že bohatí stále víc bohatnou a chudí stále víc chudnou, se dá podle člena výboru pro sociální politiku Miroslava Opálky zobecnit na celou zeměkouli. „U nás to je dáno i naší legislativou, která se stále přijímá. Je to i o umění hájit své zájmy. Až lidé pocítí, že už nemají kam ustupovat, tak si uvědomí, že se musí sdružovat, aby jejich odpor donutil politiky svět vyvažovat, a ne jednostranně nachylovat,“ říká pro ParlamentníListy.cz poslanec KSČM.

Možnému konfliktu mezi chudými a bohatými podle něj napomáhá i to, že dochází k nespravedlivému přerozdělování nově vytvořených hodnot. „Ti, kteří do toho mají co mluvit, si z toho koláče nechávají daleko více, než jim přináleží. Vytrácí se střední třída, která klesá k těm chudým. To sebeuvědomění chudoby bude u takových lidí rychlejší. Lidé u nás to zatím víc hnětou v sobě, než aby se nějak sdružovali, takže ten konflikt není zatím tolik vidět,“ vysvětluje Opálka.

Situaci mohou vyhrotit informace o valící se krizi

Jeho kolega z výboru pro sociální politiku, poslanec ODS Jan Čechlovský, je přesvědčen, že v tomto vnímání konfliktu mezi chudými a bohatými za Američany zaostáváme. „Podobné to nebude, u nás by takový výzkum takhle vyhroceně nevyšel. Rozdíly tu nejsou v takovém měřítku, i když si dokážu představit, že ze všech stran se valící informace o krizi mohou vyvolávat větší napětí než za normální situace,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Čechlovský.

Opálka se domnívá, že u nás nůžky mezi chudými a bohatými sice nejsou natolik rozevřené, ale tím směrem kráčíme. „Jak se rozdíly mezi chudými a bohatými budou přibližovat rozdílům ve vyspělém světě, tak budou konflikty narůstat. Ale i když je mentalita našich občanů umírněnější, tak si myslím, že to zasáhne i nás. Historicky ty rozdíly zatím nenazrály tak, jak budou vypadat za dalších pět, nebo deset let,“ domnívá se poslanec KSČM.

Opravdová chudoba v euroatlantické společnosti neexistuje

Podle socioložky Šiklové je k tomu, aby ke konfliktu došlo, nutný společný zájem chudých a také nějaká ideologie či skupina lidí, která by chudé dala dohromady. „Nyní tu nejsou v pravém smyslu chudí, jako tomu byli začátkem století nebo ve třicátých letech za hospodářské krize. Od té doby, protože si to společnost uvědomila, se snažila udělat relativně výbornou sociální síť. Takže to, co byla opravdová chudoba, to teď v euroatlantické společnosti prakticky neexistuje,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Šiklová.

„Rozhodně dost lidí v tuhle chvíli vnímá to, že se zhoršují podmínky, že panuje nejistota. Lidé z toho nemají dobrý pocit, ale že bych to označil za chudobu ve srovnání s ostatními zeměmi, to si nejsem úplně jist,“ domnívá se proto Čechlovský, že do našich podmínek není možné přenést akci podobnou hnutí Okupujte Wall Street, při němž se demonstranti označovali za zástupce 99 procent obyvatel USA proti hamižným finančníkům, a otevřít tak konflikt chudí versus bohatí.

Za vlastní chudobou vždy vidíme ty druhé

Podle socioložky Šiklové chudí většinou říkají, že za jejich chudobu mohou bohatí. „Byli jsme takhle cvičeni, že za to může ten druhý, místo abychom si řekli, že za to můžeme také my. Navíc za těch čtyřicet let komunismu a vlastně i předtím se vina sváděla vždy na někoho konkrétního. Buď to byli kapitalisti, nebo to byli kulaci, celá ideologie byla založena na třídní nenávisti,“ nevylučuje socioložka, že bohatí by se terčem zloby chudých mohli stát.