Celkem se podle autorů studie pro ministerstvo průmyslu loni vypsaly zakázky za 311 miliard korun. To znamená oproti roku 2011 asi devítiprocentní pokles. V prvních měsících své platnosti pak prý protikorupční krok Nečasova kabinetu snížil objem zakázek dokonce o 47 procent.

Zajímavé jsou i údaje, které ukazují, jak se vyvíjel počet zakázek těsně před a po zavedení daného zákona. Podle Hospodářských novin z nich jednoznačně vyplývá, že státní úředníci dělali vše možné, aby zakázky vypsali ještě před začátkem účinnosti přísnějšího zákona. "Čísly řečeno: V prvním čtvrtletí loňského roku úřady oznámily zakázky v hodnotě 159 miliard, což je o necelých 199 procent víc v porovnání s předchozím rokem," upřesňuje deník s tím, že mezi těmito zakázkami byly i sporné a kritizované tendry.

Lidé z praxe, kteří se podíleli na tvorbě rozsáhlé studie, se shodují na tom, že zákon přinesl i průtahy a nejasnosti. Své výtky shrnují do tří bodů. Mělo by prý skončit pravidlo, že pokud se do soutěže přihlásí pouze jeden zájemce, tendr se zruší. To je problematické třeba v oblasti zdravotnictví, kde se nakupují specifické přístroje, které často nabízí jen jedna firma.

Nejnižší cena není výhrou

Druhou výhradou je povinná měsíční lhůta, ve které musí zadavatelé zakázek předem upozornit, že soutěž vyhlásí.

Nejdůležitějším bodem kritiky je ale to, že úředníci by měli preferovat nejnižší cenu. Podle zákona se ale nejnižší cenou úředníci řídit nemusejí, stačí dobře vyargumentovat, proč tak učinili. To ale v praxi znamená, že se raději cenou slepě řídí bez ohledu na hospodárnost a kvalitu a tím případné pozdější náklady. Ale ušetří si tak průtahy a potíže.

"Když zadavatelé nejnižší cenu nevyberou, uchazeči o zakázku soutěž napadnou u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, což celý průběh zakázky zdrží o měsíce. Z našeho průzkumu vyplývá, že z pětaosmdesáti procent vítězí cena oproti patnácti procentům ohledu na celkovou výhodnost nabídky," řekl HN Jiří Vacek, ředitel společnosti CEEC Research, která průzkum připravovala.

Ministerstvo pro místní rozvoj, které je autorem zákona, ale zatím změny nechystá. Jedním z opěrných bodů toho, že zákon fakticky neuškodil, je to, že počet vyhlášených zakázek v roce 2012 opět narostl. Novela prý neměla na trh negativní vliv. "Trh veřejných zakázek není ovlivněn legislativními změnami, ale celkovou hospodářskou situací a podle ní sestaveného státního rozpočtu," uvedl náměstek ministra pro místní rozvoj Jan Sixta.

Omezení korupce se nelíbí všem...

Podle komentátora HN Jiřího Leschtiny je snaha ministerstva průmyslu v čele s Martinem Kubou (ODS) omezit zákon o veřejných zakázkách soustředěnou přípravou půdy pro změny tohoto zákona, "které by oslepily řadu do něj vložených protikorupčních nábojů".