Záměr evropských zemí poslat vojáky na Ukrajinu, aby dohlíželi na dodržování příměří se sice na ruské straně nesetkává s pozitivní odezvou, Evropa však takový plán stále diskutuje. 

Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron, kteří prosazují myšlenku „koalice ochotných“, jsou přesvědčeni, že evropští vojáci rozmístění na klíčových místech linie dotyku by mohli monitorovat dodržování příměří na této dlouhé bojové linii.

Přes ruské odmítání takového plánu se evropské státy shodují na nutnosti podpořit Ukrajinu a diskuse o zapojení českých vojáků do takové mírové mise již probíhá, byť je otázkou její pravděpodobnost. V žádném případě nelze říci, že by panovala shoda mezi českými politiky, zda jde o dobrý nápad. Vyplývá to z ankety ParlamentníchListů.cz.

Podle senátora ODS Tomáše Jirsy je případné vyslání našich vojáků na Ukrajinu velmi hypotetická otázka. „Myslím, že dohoda o příměří bude obsahovat i odpověď na vaši otázku, zda a kdo bude zabezpečovat ‚linii dotyku‘. Takže vyčkejme, jak bude vypadat příměří. A držme palce Trumpovi a jeho vyjednavačům,“ řekl redakci Jirsa.

„Pokud bude dohodnut definitivní mír. Jinak maximálně jako pozorovatelé,“ sděluje pro ParlamentníListy.cz lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský.

Předseda SPD Tomio Okamura má jednoznačný postoj. „Hnutí SPD nesouhlasí s vysláním českých vojáků na Ukrajinu, protože nechceme, aby byla Česká republika zatažena do konfliktu na Ukrajině,“ sdělil.

„Asi bych automaticky nespojoval jakékoli příměří s přítomností vojáků neválčících stran. A pokud tomu tak bude, tak si myslím, že vzhledem k tomu, že je to natolik rozdělující téma, tak v případě zastavení bojů, tam vojáci z evropských zemí působit nebudou, protože prostě nebude reálné, aby se to stalo součástí dohody. Pokud tam tedy budou chránit příměří nějací ‚cizí‘ vojáci, tak si myslím, že je pravděpodobnější, že budou z neevropských zemí,“ reagoval senátor Zdeněk Hraba.

Místopředseda SOCDEM Lubomír Zaorálek nepočítá, že bude po českých vojácích vůbec poptávka. „Vzhledem k tomu, že Američané po jednání v Rijádu vyhlásili, že příští schůzky se má účastnit zástupce OSN, dochází k významnému posunu. Mise má získat globální legitimitu, finanční zdroje a především se jí bude účastnit Čína. To byla totiž podmínka Číny – musí jít o misi OSN. Mise je umožněna nedávnou rezolucí Rady bezpečnosti, kterou odhlasovaly právě Rusko, Čína a USA. Čína je největší přispěvatel do mírových misí na světě. Česká republika má závazek vůči tomuto systému misí a také přispívala vždy do jeho pohotovostního systému. Pokud půjde o misi OSN, máme povinnost se tím zabývat... můžeme být vyzváni, můžeme i sami dát nabídku. Měli bychom se zabývat tím, jakou formou se chceme zapojit: jestli vysláním jednotek nebo vysláním pozorovatelů nebo logistickou podporou... nebo se budeme podílet na civilní části mise – obnova či rekonstrukce nebo finanční či humanitární podpora. Vláda a parlament by měly rozhodnout, jakou formu podpory zvolíme,“ míní Zaorálek.

„V současnosti si nedokážu představit, že bychom vyslali české vojáky na Ukrajinu,“ reaguje senátor a šéf Přísahy Robert Šlachta.

Podle místopředsedy Trikolory Petra Štěpánka lze na otázku, za jakých okolností je možné si představit vyslání českých vojáků na Ukrajinu, odpovědět stručně: „Za žádných!“ 

„Správná otázka. Vždyť vůbec neznáme ani základní rámec nasazení našich vojáků. A pod jakým označením by měli být nasazeni? OSN? Jednotky NATO? Kde by působili a co by tam měli dělat? Tahle vláda neumí odpovědět ani na ty nejzákladnější otázky. Jen se bije do prsou, že je připravena vyslat naše vojáky na Ukrajinu. Naše jednotky nelze nikam vysílat bez mandátu, jen proto, že patří do státu, který je v politické konstelaci ‚koalice ochotných‘. Musí být příměří a jasný mandát Rady bezpečnosti OSN. Bez mandátu Rady bezpečnosti, třeba jen na pozvání UKR strany, by se vojáci mohli stát účastníky konfliktu. Tohle propaguje Petr Fiala? Co také trestuhodně chybí, je komunikace s USA, které vyjednávají mírové uspořádání,“ varuje šéf sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček z hnutí ANO.

Zcela pozitivní odpověď na otázku nedal ani poslanec ODS Karel Krejza. „V této chvíli pouze za předpokladu silného mezinárodního souhlasu, a tím i mandátu, a to jako součást mnohonárodnostních sil,“ napsal v odpovědi pro ParlamentníListy.cz.

„ČR by nikam vojáky vysílat neměla! Hnutí STAČILO! je toho názoru, že Armáda ČR nemá být expedičním sborem, ale vojáci mají sloužit našim občanům a chránit jejich bezpečnost v ČR. Takové vysílání vojáků už jsme tady v minulosti měli a krom astronomických částek to bohužel stálo i lidské životy,“ říká lídryně STAČILO! Kateřina Konečná.

Stejně to vidí i poslanec SPD Radovan Vích. „O vyslání našich vojáků nelze vůbec uvažovat. Nechceme se nechat zatáhnout do válečného konfliktu. Ten scénář se jeví jako následujíci: Dohoda na příměří a jeho vyhlášení. Poté příprava mírové dohody, kde Ruská federace bude zřejmě trvat na rezoluci RB OSN. Na základě této dohody vznikne teprve mandát sil, které budou na dodržování mírové dohody dohlížet. Na základě mandátu začne teprve vznikat struktura sil a operační plán. Uvidíme, kdo bude v této operaci vedoucí národ a následně jaká úkolová uskupení budou vznikat. Jinými slovy veškeré úvahy o vyslání našich vojáků nejsou na místě. Vojáky potřebujeme doma. Tato mise bude dlouhá a po všech stránkách náročná,“ vzkázal.

„Za žádných okolností. Příměří není mír a konflikt se může za několik dní znovu rozhořet. A pokud by se do něj v takovém případě zapojili vojáci NATO, včetně AČR, tak by tento lokální konflikt mohl velmi rychle eskalovat v horký konflikt celoevropský,“ říká šéf strany PRO Jindřich Rajchl, jehož strana se ve volbách připojuje ke kandidátce SPD.

Senátorka Jana Zwyrtek Hamplová byla velmi překvapena, když prezident hovořil o tom, že jsme připraveni české vojáky na Ukrajinu vyslat. „Protože o tom by především musely rozhodnout obě komory parlamentu, nikoli on. Tak to říká ústava, protože jde o velmi vážný krok. Tedy daný výrok nebyl vůbec na místě, a jemu nepříslušel. Jinak se domnívám, že Česká republika by své vojáky na Ukrajinu neměla vysílat za žádných okolností.“