Pátého dubna italský list La Repubblica uvedl, že na stole je dohoda o Ukrajině, tedy že by se Ukrajina vzdala území, která momentálně okupují Rusové, výměnou za členství v NATO. „Nejedná se o hypotézu, která by byla formálně projednávána na posledním summitu aliance v Bruselu. Je to však jistě možnost, která se cyklicky vrací ve všech neformálních rozhovorech. Dokonce i v posledních dnech. A skutečně se stává hybnou silou urychlení pomoci Kyjevu,“ uvádí deník.

Podle listu není náhoda, že myšlenku členství v NATO zmínil nedávno generální tajemník Jens Stoltenberg a také americký ministr zahraničí Anthony Blinken. Tuto výměnu údajně odborníci považují za způsob, jak ukončit válku. Ale také za způsob, jak „vyfouknout“ vítězství Donaldu Trumpovi, protože ten slíbil, že válku okamžitě ukončí.

Rusku by takto připadl Krym a čtyři oblasti, které má v současné době obsazené. Zbytek by ale byl dle La Repubblica chráněn NATO. List připomíná, že stejný postup byl zvolen například u Německa. Dle listu je nyní řešení akutní, protože hrozí průlom ukrajinských obranných linií. „Ze strachu, že Putinova armáda prorazí, nyní všem evropským představitelům neustále běhá mráz po zádech,“ tvrdí se v článku.

Zmíněná myšlenka skutečně není nová. Stian Jenssen, náčelník štábu generálního tajemníka NATO, se už v srpnu minulého roku omlouval za to, že něco takového zmínil jako možné, protože z Kyjeva přišla rozezlená reakce. „Myslím, že řešením by mohlo být, kdyby se Ukrajina vzdala území a získala za to členství v NATO,“ řekl tehdy s dovětkem, že rozhodnutí samozřejmě záleží na Kyjevu. Dovětek nestačil. „Výměna území za deštník NATO? To je směšné. Znamená to vědomě zvolit porážku demokracie, podporovat globálního zločince, zachovat ruský režim, zničit mezinárodní právo a předat válku dalším generacím,“ reagoval tehdy Michajlo Podoljak, poradce prezidenta Zelenského.

Myšlenka ovšem nezmizela. Třetího března tohoto roku ji zmínil Samir Tata na serveru American Spectator, který přímo mluví o „říjnovém překvapení“, kdy vláda Ukrajiny v souladu s armádou současnou, Ukrajinu, vzniklou v roce 1991, rozpustí a místo ní vznikne nová Ukrajina s hranicemi, nad kterými má vláda Ukrajiny de facto kontrolu.

„Nová Ukrajina bude kompaktní, soudržná a dobře integrovaná politicky, ekonomicky a sociálně (tj. etnicky, jazykově a kulturně) a bude mít prokazatelně hájitelné hranice.  V souladu s tím bude mít nová Ukrajina strategickou autonomii, aby se mohla oddělit od ruské sféry vlivu, aniž by se musela připojit k hospodářským a vojenským blokům, jako jsou EU a NATO,“ uvádí Tata.