Ukázalo se, že z pohledu četnosti úkonů odposlechu za rok 2012 bylo nejvíce odposlechů provedeno v kategorii příslušník nebo zaměstnanec policie. Nejvíce nařízených sledování bylo vyžadováno inspekcí na základě povolení státního zástupce, naopak nejméně úkonů sledování bylo požadováno na základě souhlasu dotčené osoby.

Na každý pád lze ze zprávy, kterou mají ParlamentníListy.cz k dispozici, vyčíst, že od počátku období, kdy se vyhodnocují počty sledování a odposlechů, šlo o prudký nárůst právě sledování. Nejprudší vzestup (o více jak 40 procent) Inspekce ministra vnitra zaznamenala v roce 2008. Počty sledování rostly však i v letech následujících – jak v roce 2010, tak i v roce 2011. „V roce 2012 ovšem došlo k poklesu těchto úkonů. Vzhledem ke změně rozsahu kompetencí původní Inspekce ministerstva vnitra, s účinností zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů došlo totiž k rozšíření působnosti inspekce i na další bezpečnostní sbory,“ uvádí se ve zprávě, která byla předložena vládě v demisi.

Zneužití pravomoci úřední osoby

A co bylo nejčastějším důvodem k tomu, aby bylo rozhodnuto o sledování či odposlechu? „Nejfrekventovanější skutkovou podstatou bylo zneužití pravomoci úřední osoby (více jak 27 procent). Následuje trestný čin přijetí úplatku s podílem 10,8 procent, po níž přichází trestný čin vydírání (8 procent) a krádeže (7 procent).

Pokud nahlédneme do uváděných počtů sledování GIBS, najdeme v analýze to, že celkem v loňském roce sledovala 216 osob, z nich bylo 75 civilistů. Největší skupinu – 87 – pak tvořili příslušníci či zaměstnanci policie, následováni lidmi z Vězeňské služby a Celní správy ČR (10). Objektem sledování se stal v loňském roce ale i jeden člověk přímo z inspekce.

Sledování nařídil přitom ve 196 případech státní zástupce, ve 20 případech soudce. I když se vzápětí vynořily otazníky, zda v tom nehledat nějaký důvod (zda třeba nějaká politická strana nemá pod svými křídly státní zástupce), oficiálně se na toto téma nikdo vyjádřit nechce – a tak lze dohady považovat za pouhé spekulace.

Odposlouchávají se policisté i civilisté

Analýza předkládaná vládě však detailně rozebírá i počty odposlechů, na kterých měla zájem GIBS. Zatímco v letech 2007 a 2008 se podíl odposlechů prováděných na základě souhlasu odposlouchávané osoby pohyboval kolem 3,5 procenta, v roce 2012 pak trend vzrostl na 4,1 procent.

Zajímavé však je, že za sledované období je zřejmý nárůst počtu úkonů odposlechů. V roce 2006 jejich počty vzrostly o 104,7 procent, tento trend ale od uvedeného roku mírně oslabuje. I zde však platí, že počty odposlechů uvádějí pouze čísla GIBS a nezahrnují odposlechy všechny. Rozšířením působnosti inspekce totiž mohou spadat tyto úkony do statistiky i dalších bezpečnostních sborů.

V každém případě v loňském roce GIBS odposlouchávala celkem 242 telefonů, což je za posledních pět let nejvyšší číslo. I zde bylo nejčastějším důvodem zneužití pravomoci úřední osoby (29,5 procent), následoval ho trestný čin přijetí úplatku (11,4 procent). Třetí nejčetnější skutkovou podstatou byl trestný čin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy. Vydírání či podezření z něj bylo důvodem nařízení odposlechů v 8,7 procentech případů.

I v těchto případech může zarazit fakt, že 66 osob, jejichž telefony byly sledovány, byli civilisté.

Má to svoji logiku - příslušníci bezpečnostních sborů jsou v kontaktu s dalšími osobami

To však mluvčí Generální inspekce bezpečnostních zdrojů Radka Sándorová umí vysvětlit. „Při našich šetřeních se často ukazuje, že je do případu zapojený třeba jeden příslušník bezpečnostních sborů a na něj další dva civilisté. Abychom mohli příslušníka usvědčit či podezření objasnit, je třeba získat povolení k odposlechu i dalších osob – a nejčastěji to bývají osoby civilní,“ řekla ParlamentnímListům.cz.

Při zpracování zmiňované analýzy se vychází z přehledu úkonů poskytnutého specializovanými pracovišti bezpečnostních sborů, která na základě zákona i GIBS pro inspekci technicky a personálně tyto úkoly zabezpečovala a prováděla. Dalším zdrojem informací jsou přehledy úkonů prováděných specializovaným pracovištěm inspekce, informace z Analýz odposlechů a záznamů telekomunikačního provozu a další kriminální statistiky.

Odposlouchává však i policie

Jisté je ale jedno. Nejen GIBS může nasadit odposlech či sledování. Nelze si nepřiznat, že rychlý vývoj moderních technologií se promítá i do oblasti zločinu. K přípravě a organizaci trestné činnosti využívají pachatelé stále více i moderních technologií, zejména elektronických a telekomunikačních prostředků. Vyplývá to z Analýzy odposlechů a sledování osob a věcí dle trestního řádu za loňský rok, která byla vládě předložena v polovině letošního srpna na vědomí.

Zatímco v roce 2011 evidovali tři největší mobilní operátoři na českém trhu přes 13 milionů klientů, o rok později je to již přes 15 milionů klientů. Především při organizované trestné činnosti pachatel zcela běžně mění SIM kartu a telefonní číslo třeba i několikrát za den, každé číslo se však započítává jako nově nasazený odposlech. Téměř 39 procent odposlechů ukončených v roce 2012 souviselo s šetřením trestné činnosti s prvkem organizovanosti. Při analyzování příčin a míry nárůstu využívání odposlechů telekomunikačního provozu je proto třeba zohledňovat a vyhodnocovat i aktuální vývoj na telekomunikačním trhu.

Vloni bylo odposloucháváno policií bezmála čtyři tisíce lidí na více než šesti tisících linkách

V rámci celé České republiky policie odposlouchávala v loňském roce 3 965 osob, což představovalo celkem 6 241 odposlouchávaných linek. Zatímco do roku 2009 vykazuje počet odposlechů výrazně sestupnou tendenci, od roku 2010 se směr vývoje mění. V roce 2012 se počet odposlechů zvýšil o 475 úkonů (8,2 %). Přesto je při porovnání počtu odposlechů realizovaných v roce 2004 a v roce 2012 značný pokles v nasazování těchto úkonů zcela evidentní (o 3 369, tj. 35,1 %).

• Kompletní analýza GIBS