Útok na obchodní centrum Crocus je sice v Rusku významnou událostí, ale na podstatě války na Ukrajině nic závažně nemění. Analytik si všímá útoků na vodní elektrárny, zejména na tu na Dněpru, kde zasáhli strojovnu. Bez elektřiny byl údajně celý Charkov a i proukrajinské účty přiznávají, že protivzdušná obrana Ukrajiny útok vůbec nezastavila.

Proč zrovna teď?

Analytik si klade otázku, proč k těmto útokům došlo. Jako jednu možnost vidí, že se jedná o součást kampaně na zničení ukrajinské infrastruktury, která bude předcházet jarní vojenské kampani. Jako druhou vidí, že se jedná o odpověď na ukrajinské „provokace“, tedy zásahy vůči ropným rafinériím a za útoky okolo Belgorodu. Tedy že Putin Ukrajincům vzkazuje, že zašli moc daleko. Jako nejpravděpodobnější vidí, že se bude jednat o kombinaci obou důvodů, tedy že Rusko bylo na politickém poli donuceno k nějaké odvetě vůči Ukrajině za její nedávné akce.

Nicméně, přicházejí zprávy, že Rusové shromažďují síly pro velkou ofenzivu, která má proběhnout tento rok. A jeden z opomíjených faktů je, že před i po zničení přehrady Nová Kachovka si Ukrajinci „hráli“ s hladinou vody na Dněpru a po jejím zničení otevřeli hráze, aby zvýšili zatopení a spláchli ruské pozice. O otevření hrází tehdy informoval i ruský ministr obrany Sergej Šojgu.

I po zničení přehrady Nová Kachovka tak Ukrajinci stále mají schopnost zvýšit hladinu na Dněpru, protože ovládají přehrady nad ní. Analytik jako možnost vidí, že útok na přehradu byla ruská snaha vzít Ukrajině tuto schopnost. Proč by to Rusko dělalo? Jedna z možností je, že se Rusové chystají řeku překročit, a tak nechtějí, aby Ukrajinci měli možnost je „spláchnout“ a zničit jim logistické kanály.

Analytik připomíná, že pozornost je teď upřena na Oděsu a začal závod o to, kdo město bude mít první. Macron vydal prohlášení, že by se Ukrajina mohla zhroutit velmi rychle a již dříve prohlásil, že právě Oděsu je nutné udržet. O úmyslu vyslat vojáky na Ukrajinu reportoval z Francie také ukrajinský poslanec Gončarenko, úmysl poslat vojáky je prý vážný, již se o něm diskutuje, ale ještě nebylo rozhodnuto o velikosti. Macron je prý „velice odhodlaný“ a Francie sestavuje koalici ochotných, ve které bude s největší pravděpodobností Polsko a Pobaltské republiky. Proti tomu je Německo, které to vidí jako zbytečnou eskalaci. Poslanec nicméně uvedl, že by se francouzští vojáci nezapojovali přímo do bojů, ale strážili by hranici s Běloruskem a tím uvolnili síly, které tam Ukrajina má. A k tomu Viktor Orbán nevyloučil, že do dvou nebo tří měsíců Západ k vyslání vojáků přistoupí.

Zde ovšem analytik poukazuje na to, že Orbán řekl jenom, že by „ho to nepřekvapilo“, a že Gončarenkovi se pravděpodobně říkají věci na udržení morálky a obrazu evropské síly a solidarity.