Šéf Vojenského zpravodajství po několika měsících od zatčení mluví v rozhovoru pro Právo o tom, že se cítí nevinen a jen přebral agendu a snažil se plnit úkol, o němž referoval nejvyšší šéfce premiérova kabinetu.

Prošel čtyřmi zahraničními misemi, z nichž nejvýznamnější byla operace Enduring Freedom v Afghánistánu, a dnes je Milan Kovanda propírán za to, že nerozeznal, že se místo ochrany premiérovy ženy dopouštěl jejího šmírování na přání milenky Petra Nečase. Podle některých názorů možná neměl uposlechnout rozkaz. I to je někdy správné a v zájmu státu.

Označil šéfa za zločince. A byl na světě problém

Myslí si to například Bronislav Schwarz, který v minulosti svého někdejšího nadřízeného, krajského ředitele policie Jiřího Vorálka, označil za zločince. „To jsem mu řekl a také to, že nevede dobře policii. Na tom trvám. A on se mi pomstil. Co se týče Milana Kovandy, on dostal rozkaz od nadřízeného, a i když se mu nezdá, tak rozkaz se má splnit. Tak to v ozbrojených silách je a nemůžu si pak stěžovat. A nebo musím rozkaz odmítnout a pak je to neuposlechnutí rozkazu,“ objasňuje Bronislav Schwarz s poukazem, že u něj osobně šlo před lety zcela o jiný problém: „V mém případě dal tehdy krajský ředitel pokyn inspekci, neboť to bylo pod jednou kontrolou, a začalo mé stíhání. Přestože byly moje postupy několikrát prošetřeny jako v pořádku a přestože jsem nepochybil.“

Šlo o kauzu, kdy se u soudu řešilo, zda jako státní policista zneužil pravomoci veřejného činitele a porušil domovní svobodu v místě, kde následně s kolegy objevil varnu drog. Obžaloby byl nakonec zproštěn, což považoval za satisfakci už proto, že ve volbách tento fakt bez ohledu na presumpci neviny jeho političtí rivalové opakovaně vytahovali za účelem jeho diskreditace. „Já jsem jiná povaha. Mně kdyby dal nadřízený rozkaz, tak ho splním, ale přemýšlím, proč mi ho dává. Já odmítl rozkaz splnit a dopadl jsem tak, jak jsem dopadl. Odešel jsem proto od policie, protože takové rozkazy jsem plnit nechtěl,“ připomíná.