Zpráva CB předpokládá, že se ruská ekonomika plně sladí se sankcemi v roce 2017, kdy se přeorientuje na asijské trhy, což by mohlo vést k růstu asi 1,7 % HDP. Klíčovým faktorem pro celou prognózu jsou ale ceny ropy, respektive jejich úroveň. Pokud se cena ropy za barel udrží na 95 dolarech, potom nebude mít ruská vláda problém udržet balanc rozpočtu a nebude nutné použít Rezervní fond či Fond národního blaha, jejichž využití CB obecně doporučuje.

Rezervní fond existuje přesně pro případ nynější situace a byl zřízen jako rezerva zdrojů ruské vlády v případě pádu cen ropy, jako překlenovací rezervní zdroj (aktuálně s 2,8 biliony rublů). Naopak ale Fond národního blaha shromažďoval finance na zajištění penzijního zabezpečení ruských občanů. Jinak řečeno, jeho čerpání znamená čerpání peněz na ruské penze (sociální výdaje) a redistribuci formou „záplatování“. Zpráva také předpokládá, že při ceně 60–49 dolarů za barel se země dostane do recese. CB se přitom shoduje s dalšími experty na tom, že Rusko nyní potřebuje především investice, navýšení výkonnosti práce a celkové zlepšení podnikatelského klimatu v zemi.

Energetická velmoc v krizi

Cena ropy je jedním ze základních pilířů současné ruské ekonomiky a propad jejích cen znatelně poškozuje její celkovou situaci. Pro ilustraci: V roce 2013 tvořil vývoz ropy, ropných produktů a zemního plynu celkem 68 % hodnoty všech ruských vývozů. Z toho export ropy a ropných produktů byl téměř čtyřikrát větší než export zemního plynu. Drtivá většina tohoto odvětví je pod kontrolou státu, který příjmy dále přerozděluje. Pro srovnání například vývoz ruských technologii činil asi 7 %. Za posledních 15 let se nejedná o první cyklické snížení cen ropy – podobné už zažilo Rusko v roce 2008.