Hovořit se o tom začalo hlavně v minulém týdnu poté, co se Evropská unie rozhodla odpustit 50 procent dluhů Řecku.
"Je to jen začátek a velice krátkodobý pohled na věc. Odpuštění zní pěkně - u státního hospodaření i u soukromé osoby, ale je třeba zdůraznit, že z dlouhodobějšího hlediska je to vlastně bankrot Řecka - jen posunutý o rok později. A politici o něm mlží se slovy o odpuštění. Bankrot Řecko nemine, po něm ho budou čekat nejméně další tři roky velmi tvrdých recesí. To s sebou přinese to, že stoupne míra nezaměstnanosti, podniky budou hromadně propouštět. Dá se říci, že tak přijde několik let poměrně velké bídy," reagovala pro ParlamentníListy.cz ekonomka Markéta Šichtařová.
Čtěte také:
Nejde však jen o Řecko, jde o celou Evropu, Česko nevyjímaje. Podle Šichtařové odpuštění části dluhu Řecka přinese totiž v dohledné době, maximálně dvou let, ale s velkou pravděpodobností už příští rok, potíže evropským bankám.
Nelze vyloučit nic - tedy ani výrazné omezení půjček
"Pokud se nebudou potýkat přímo s krachy, budou balancovat pouze na hranici přežití. Pro klienty to bude znamenat to, že nebudou dostávat takovou škálu služeb, jakou od bank byli zvyklí očekávat, problémy budou i při půjčkách, dokonce se dá odhadnout, že banky mohou půjčky i přestat poskytovat," vylíčila možné další dopady "odpustku dluhu Řecku" Šichtařová.
Také finanční analytik Next Finance Vladimír Pikora s těmito možnými prognózami souhlasí.
"Nelze skutečně vyloučit nic - a tedy ani to, že banky budou superopatrné při půjčování peněz, budou daleko detailněji zkoumat bonitu klientů. A v extrému by mohlo opravdu dojít i k tomu, že by půjčky a hypotéky byly dočasně pozastaveny. V tuto chvíli se však s jistotou říct nedá, zda tomu tak bude. Tuzemské banky mají totiž jednu výhodu - a to, že špatně neinvestovaly do řeckých dluhopisů," řekl Pikora ParlamentnímListům.cz.
Čtěte také:
Podle něj je jisté jedno, v nejbližších letech se hodně rozevřou nůžky mezi bezpečnými a nebezpečnými klienty, takže pro banky bude velmi náročné, pokud budou půjčovat, takové klienty od sebe rozlišit. Přesto by tato situace neměla znamenat jednoznačně "náhon na mlýn" nebankovním institucím a lichvářům.
I nebankovní instituce mohou mít potíže. A daleko více klienty prověřovat
Ani oni by totiž podle Pikory v budoucnu neměly takovou jistotu, že své peníze uvidí zpátky, pokud by klienty neprověřovaly více, než dosud.
Čtěte také:
Ohledně hrozby zvýšené nezaměstnanosti se pro ParlamentníListy.cz vyjádřil i šéf Asociace samostatných odborů Bohumil Dufek. "Jsem na jednu stranu rád, že pan ministr financí Kalousek konečně začal brát slova makroekonomů z odborů vážně a začal se jimi zabývat. A to i přesto, že ho na možnou ekonomickou recesi upozorňují již několik měsíců. Ohledně nezaměstnanosti odhadujeme v tuto chvíli, že se bude pohybovat v příštím roce mezi 10 až 11 procenty - věříme, že se snad hlouběji nepropadne," uvedl Dufek. Neodpustil si pak ještě kritiku ministra Kalouska za to, že se domnívá, že případný ekonomický propad a s tím související v rozpočtu chybějící částku 17 až 20 miliard korun, ČR zvládne, protože "Kalousek ty peníze někde najde". "Takhle se přece státní rozpočet dělat nedá," uzavřel Dufek pro redakci.
Nepoučili jsme se. A přitom jsme to věděli...
A rozhodně není sám, kdo i v těchto souvislostech kritiku vyslovuje. Například již zde zmiňovaný Vladimír Pikora napsal ve svém aktuálním komentáři následující:
"Neponaučili jsme se. Příchod první krize v letech 2008-9 zastihl státní rozpočet nepřipravený. Teď se může historie opakovat. Možná se nebudeme stačit divit, jak je náhle - neplánovaně - deficit státního rozpočtu hluboký. Obezřetné by bylo vytvořit si rezervu a počítat s růstem pomalejším." Hádejte, jakého data je tento text? Ne, není z 31. října. Je ze 17. srpna 2011 a je to úryvek z mého článku z E15 s názvem "Ekonomika ztrácí dech. Nezačíná takto krize?". Je neuvěřitelné, jaký poprask způsobila víkendová zpráva, že Ministerstvo financí ČR revidovalo svou prognózu růstu pro příští rok z 2,5 % na 1,0 %. Kdo chtěl vidět realitu již v létě, vidět ji mohl. Vymlouvat se, že analytici „nevarovali před krizí", sice stát může, ale asi tak, jako může ukazovat prstem na bílého holuba a volat: „Hele, černý kos!"
Čtěte také:
Ministerstvo reaguje teprve až o dva a půl měsíce později. Problém ale je, že je i dnes stále optimistické. A nemusíte na to ani moc vědět o ekonomii. Německé hospodářské instituty odhadují, že Německo poroste o 0,8 %. My přitom v posledních letech rosteme neustále pomaleji než Německo. S velkým, opravdu velkým štěstím touto logikou porosteme o 0,7 %. Když potom jako ekonomové zapojíte ekonometrické modely, dospějete k ještě slabším výsledkům.
Státnímu rozpočtu bude chybět víc, než o čem teď mluví
Jinými slovy, státnímu rozpočtu bude příští rok chybět víc než 20 miliard korun, o kterých nyní mluví. Čistě účetně se proto začne uvažovat o zvýšení DPH nad plánovaný rámec, aby se zalátaly díry. Že to je pro skomírající ekonomiku další rána, vláda řešit nebude.
Otázkou je, proč stát navrhl rozpočet tak špatně. Nejspíš bylo jednoduše snazší připravit rozpočet s vyššími příjmy. Možná se počátkem roku ještě realizují nějaké veřejné zakázky, pak se řekne, že není na jiné věci, výdaje se přiškrtí, zvýší se daně, ale co mělo být realizováno, realizováno bude. Škoda. Přitom ministerstvo jako by tušilo, že realita bude ještě horší. (Bude.) Celý text prognózy je prošpikován slovy o rizicích pomalejšího růstu.
Čtěte také:
A nakonec vznikne úžasné podhoubí pro vznik konspiračních teorií. Na začátku se řeklo, že DPH bude 19 %. Prý kvůli důchodové reformě. To neprošlo. Nevadí. Tak bude DPH 19 % kvůli pomalému růstu ekonomiky. Důvod se už najde. Problém je, že vyšší DPH bude tlačit nahoru i inflaci a potažmo i nezaměstnanost. Tudíž se ministerstvu rozpadne i zbytek predikce, píše dále Pikora.
Koruna bude posilovat? Opak je reálnější
Zajímavé je i to, že podle ministerstva koruna v příštím roce posílí. Proč by chřadnoucí ekonomika měla mít posilující měnu? Jen proto, že posilovala v minulosti? Např. pro tento kvartál počítá ministerstvo s průměrným kurzem 24,30 CZK/EUR. Třetinu kvartálu máme už za sebou a průměr u fixingu ČNB činí 24,85 CZK/EUR. Pro zbytek roku přitom vidíme mnohem více prostoru pro oslabení koruny než posílení.
Čtěte také:
Že je původní predikce špatná, věděli všichni, kteří ji četli. Finanční trhy proto na zprávu o její revizi nereagovaly. Všechny středoevropské měny dnes oslabily. Důvodem byl vývoj eurodolarového trhu, kde dolar posílil. Naopak výnosy jihoevropských dluhopisů letěly nahoru. Investoři se zkrátka vyspali z euforie a pochopili, že výsledky opěvovaného summitu jsou Potěmkinovou vesnicí. Vzhledem k rostoucí pravděpodobnosti snížení sazeb ECB má dolar další prostor k posílení a koruna k oslabení.
Čtěte také:
Foto: Hans Štembera
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Hechtová
