Veřejný dluh nyní dosahuje více než 43 procent hrubého domácího produktu. Pokud poroste stejným tempem jako dosud, překročí v příštím roce hranici 45 procent, varuje vláda a proto připravuje tak zvanou dluhovou bzdu. Ta by se měla podle zjištění Hospodářských novin (HN) týkat nejen státních zaměstnanců, firem a platů politiků, ale i pacientů.

Noviny získaly čtyři možné scénáře této dluhové brzdy. A ty se od sebe velmi liší. Tak například v prvním případě by se opatření sice nemělo týkat státních zaměstnanců a pacientů, ale v ostatních třech scénářích pak ano.

„Navrhované mechanismy je nutné chápat jako poslední instanci, která brzdí nezadržitelně rostoucí podíl dluhu na HDP,“ upozornil HN náměstek ministra financí Miroslava Kalouska Jan Gregor.

Jenže jiní odborníci míní, že vláda ani tak nedokáže růstu veřejného dluhu zabránit. „Nelze očekávat, že by v příštích několika letech dokázala vláda dosáhnout přebytku veřejných financí, aby se začal dluh snižovat. Do té doby proto celkový dluh poroste a do několika let dosáhne maximální úrovně, kterou zákon jmenuje – 50 procent HDP,“ řekl k tomu analytik Cyrrus Tomáš Menšík.

Dokonce i ČSSD prý s finanční ústavou souhlasí. „Sociální demokracie prosazuje odpovědnou rozpočtovou politiku, stejně jako vznik finanční ústavy v Česku. Navrhujeme její aktivaci při dluhu nad 45 procent HDP,“ uvedl již kdysi stínový ministr financí Jan Mládek z ČSS.

Finální podoba by měla vzniknout do měsíce

Hospodářské noviny připomínají, že Legislativní rada vlády jednala o finanční ústavě již minulý týden, finální podoba návrhu by měla být hotova do měsíce. A co návrh obsahuje?

Pokud veřejný dluh dosáhne 45 až 48 procent, stát "najede" na odkládání operací a zdravotní pojišťovny by v rozpočtech nesměly překročit výdaje předcházejícího roku. Pokud ale dluh dosáhne 48 až 50 procent HDP, pak jen odkládání operací ale nebude stačit.

„Například při zadlužení státu vyšším než 48 procent HDP mají mít zdravotní pojišťovny vyrovnané nebo přebytkové rozpočty. Všeobecná zdravotní poštovna je ale v červených číslech od roku 2009. Hrozí proto odkládání operací, zvyšování příplatků za léky či rozšíření nadstandardů,“ napsaly dále k tématu Hospodářské noviny.

Bude to problém u rakoviny či roztroušené sklerózy

Náměstek ministra zdravotnictví Petr Nosek ale listu řekl, že právě tuto věc ministerstvo intenzivně řeší. „Při uplatňování pravidel dluhové brzdy dojde k omezení všech prostředků, což je třeba u nárůstu případů rakoviny či roztroušené sklerózy problém. Naráží to i na ústavu, bylo by třeba vyřešit, co se bude dít – jestli nebudeme hradit péči, budeme ji hradit jen zčásti, nebo zavedeme spoluúčast,“ upozornil Nosek.

Šéf svazu zaměstnaneckých pojišťoven Jaromír Gajdáček pak míní, že je to proti všem reformám, které měly mezi pojišťovnami nastartovat konkurenci.

Podle upozornění deníku vládní návrh počítá také s tím, že při překročení pětačtyřicetiprocentní hranice zadlužení klesnou platy politikům. „Pravidlo postihuje ale jen jejich základní plat, nedotýká se ostatních výhod a náhrad. Zatímco základní plat poslance byl podle zákona v roce 2011 56 tisíc korun, celkové náklady na poslance se vyšplhaly v průměru na 220 tisíc korun měsíčně,“ dodaly pak k tomuto HN.

Co se týče státních zaměstnanců ve veřejných službách a správě, pak zákon sahá na jejich platy při překročení 48procentní hranice. Vláda pak má v tomto případě těmto lidem zmrazit platy ve výši tří procent rozpočtových výdajů po odečtení důchodů a některých dalších položek. „Jen ve veřejné správě pracuje přes 300 tisíc lidí,“ upozorňují k tomu HN.

Norma se ale v tomto případě má prý týkat i důchodů, či sociálních dávek. Jako první ale zřejmě i tak přijdou na řadu úspory na ministerstvech.

Jenže někteří odborníci poukazují na to, že opatření mohou být kontraproduktivní. Pokud dojde k růstu veřejného dluhu například kvůli dlouhotrvající recesi, může podle nich automatické omezování veřejných výdajů situaci ještě zhoršit.

Je to jen prevence, uklidňuje mluvčí

Tiskový mluvčí ministerstva financí Jakub Haas pak ParlamentnímListům.cz připomněl, že v tuto chvíli to není hotový návrh. „Je to návrh, nad kterým bude ještě diskuse. Na vládě se pak samozřejmě budou diskutovat ještě připomínky i Ministerstva zdravotnictví,“ upozornil Haas ParlamentníListy.cz.

„Tato opatření ale mají zabránit tomu, aby se k takové výši dluhu stát vůbec dostal. Ty návrhy – to je jen prevence,“ zmínil dále mluvčí.

Hospodářské noviny ale podle něj zapomínají na jednu a to zásadní věc. „Oni to porovnávají se současným stavem zadlužení, ale nepíší tam, že se od toho odečítá třeba rezerva na financování dluhu, že ta čísla nejsou totožná. Věnují se tomu zadlužení a hned nabízejí ta čísla. Ale ta čísla nejsou stejná. Hodnota zadlužení po odečtení rezervy na financování dluhu je nižší. To pak vypadá, že se do oné dluhové pasti dostaneme za chvilku, ale není to tak,“ dodal Haas.

Finální podoba návrhu finanční ústavy podle něj záleží ale na projednávání ve vládě a nemůže tudíž on sám nyní říci, kdy by měla spatřit světlo světa. „To opravdu záleží na jednání na vládě, jak to vláda projedná,“ doplnil Haas.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.