Češi se během posledních 3 let rozloučili až přibližně se čtvrtinou hodnoty svých úspor, a přestože růst cen vyvolával tlak na zvedání mezd, reálně lidé i nadále chudli. Ve 4. čtvrtletí loňského roku kupříkladu sice vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství proti stejnému období předchozího roku o 6,3 %, reálně však klesla o 1,2 %.
V roce 2023 pak dosáhla průměrná mzda 43 341 Kč a v meziročním srovnání činil její přírůstek 3 024 Kč (7,5 %), spotřebitelské ceny se však za toto období zvýšily o 10,7 %, reálně se tak mzda snížila o 2,9 %. Podobně na tom byly i čisté peněžní příjmy českých domácností v roce 2022, které sice vzrostly meziročně o 7,7 %, reálně však poklesly o 6,5 %.
Zdaleka ne všichni ovšem na růstu cen tratili. Existují i odvětví, kde si prostřednictvím růstu cen řádně „namastili kapsu“. Kdo na inflaci nejvíce vydělával, zhodnotili poradce guvernéra České národní banky (ČNB) Tomáš Adam, člen bankovní rady ČNB Jan Procházka a poradce bankovní rady ČNB Jiří Schwarz ve své nedávné analýze, zkoumající „hamižflaci“ – tedy tezi, že významným zdrojem růstu cen byla snaha podniků o zvyšování zisku.
„Ve veřejném prostoru sice o tématu hamižflace probíhaly vášnivé debaty, jen zřídka ale byly předkládané názory založené na datech. Diskuse o ziscích firem tak postrádala pevný základ a často působila nejasně, občas měla dokonce nádech jakéhosi třídního boje. Situace se vykreslovala skoro jako konflikt mezi různými skupinami ve společnosti,“ poznamenávají ekonomové, avšak hned na to dodávají, že „tímto tvrzením se diskutující nevědomky trefili do černého“.
„Vítězství obchodníků nad zákazníkem by totiž skutečně zapadalo do obecnějšího pojetí inflace, kdy lze růst cen či mezd chápat jako důsledek konfliktu, který následuje po vnějším šoku. Tímto šokem může být třeba pandemie či válka,“ podotkli.
Při prozkoumání míry zisku od Českého statistického úřadu (ČSÚ) je patrné, že zdaleka ne všechny firmy z růstu cen těžily. Naopak. Při porovnání zisků z let 2020 až 2022 s rokem 2019 se ukázalo, že například zpracovatelský průmysl, který zaměstnává přes milion Čechů, v posledních letech naopak trpěl a naopak vykazuje oproti roku 2019 ztrátu až kolem 135 miliard korun.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radek Kotas
