Vývoj HDP podle ČSÚ negativně ovlivnily daně z produktů, jejichž objem byl nižší meziročně o 2,5 procenta a mezičtvrtletně dokonce o 5,4 procenta. Pokles byl také prý podle ČSÚ do značné míry důsledkem předzásobení tabákovými výrobky, neboť mimořádně vysoký výnos z příslušné spotřební daně ve čtvrtém čtvrtletí předznamenal značně podprůměrný příjem v prvním. „Tato anomálie ovlivnila zejména mezičtvrtletní pokles HDP, který by bez jejího započtení byl pouze 0,7 procenta,“ uvedli statistici.

Politici ekonomice nepomáhají. Naopak

Ekonomové často upozorňují, že česká ekonomika je výrazně závislá na zahraničí, ale ekonom Lukáš Kovanda působící na VŠE a v Prague Twenty upozorňuje na problémy, které si v ČR způsobujeme sami.

„Nedivme se tolik, že česká ekonomika stálým způsobem klesá. Jestliže jsou  živnostníci označováni možným budoucím ministrem financí z ČSSD za parazity, jestliže vláda zvyšuje DPH a nekoncepčně škrtá, jestliže zrovna v ekonomicky náročné době se rozhodla potírat švarcsystém a jestliže svoji rétorikou neumí vlít ani kapku optimismu do duše českého občana, nelze jiný stav věcí očekávat,“ řekl ParlamentnímListům.cz Kovanda.

„Někde jsem četl názor, že snad by jistým impulsem pro oživení ekonomiky mohly být nynější povodně a investice do oprav a výstavby, které budou v  nejbližších měsících v postižených oblastech třeba. To je nesmysl. To, co bude investováno v rámci popovodňových renovací, se nebude dostávat jinde –  tam, kde by to bylo investováno nebýt povodni. Ekonomika jako celek dodatečně nic nezíská,“ dodal Kovanda.

Čísla jsou tragická i při mezinárodním porovnání

„Čísla jsou tragická i při mezinárodním porovnání. Slováci rostou o 0,9 procenta, Poláci o 0,5 procenta a Maďaři – ti, kteří skoro zbankrotovali – klesají jen o 0,9 procenta,“ uvedl ve svém komentáři Vladimír Pikora ze společnosti Next Finance.

Odhaduje, že vláda začne před volbami více utrácet a povodně pro ni budou dobrou záminkou. Podle Pikory je problém v investicích: „Zde je vše špatně. Nikdo neinvestuje. Nálada je moc pesimistická. Na konci tunelu není vidět ještě světlo. Z úsporných důvodů ho zhasnuli. Ze světa přicházejí samé špatné zprávy. Stále se diskutuje možnost bankrotu některých zemí a doma nejsou žádné stimuly ke zlepšení. Investoři vidí nejisté prostředí, kde se dá zpochybnit cokoli od vládní podpory fotovoltaiky, přes legálnost bankovních poplatků až po důchodovou reformu.“

Ekonomika má nyní problém na všech frontách

Podnikatelské prostředí je podle Pikory v ČR příliš nestabilní. Investice meziročně klesají o 8,7 procenta a jsou tak dle Pikory hlavní brzdou ekonomiky. Tahounem ekonomiky byl dříve export, ale vývoz zboží klesá, neboť odběratelé v zahraničí šetří. Podle Pikory by export potřeboval podpořit slabší korunou, nižšími daněmi nebo levnější prací. Ekonomika má nyní problém na všech frontách a recese přitvrdila.

Vyhlídky podle Pikory také nejsou růžové. Pomohl by jen zázrak v Německu. Státy jižní eurozóny budou táhnout ekonomiky dolů. „Dnešní statistika říká jediné, že stav české ekonomiky je velmi špatný. Trpí už i export. To znamená, že koruna je moc silná. Měla by oslabit,“ míní Pikora.

V eurozóně nekupují české výrobky

Podle analytika Home Credit Michala Kozuba největší problém není uvnitř ekonomiky samotné, ale za hranicemi - zahraniční obchod klesá a po zboží z Česka není taková poptávka: „Jednotlivé země mají své vlastní problémy a spotřebitelé například ve Francii, Německu a dalších zemích jsou opatrní v nákupech. Proto není potřeba tolik dovozu a vývozu. Přestože si zahraniční obchod drží pozitivní bilanci, tak objemově výrazně klesá. Zahraniční obchod byl tradiční přispěvatel k růstu české ekonomiky a jeho výpadek je citlivý.“

Pohled do odvětvové struktury HDP podle analytika Patria Finance Davida Marka ukazuje, že se recese týká většiny odvětví. Klesá průmysl, stavebnictví, zemědělství i většina odvětví služeb.

„Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi je pokles české ekonomiky relativně hluboký. Horší meziroční pokles HDP zaznamenaly pouze problematický jih kontinentu: Řecko (-5,3 procenta), Kypr (-4,1 procenta), Portugalsko (-3,9 procenta) a Itálie (-2,3 procenta). Sousední země si vedou o poznání lépe, v mírně recesi zůstává Maďarsko (-0,3 procenta), polská a slovenská ekonomika stále rostou (o 0,4 procenta, resp. 0,9 procenta),“ připomněl Marek.

Velmi negativní, nikoli tragické a zdrcující

Podle analytika Petra Dufka z ČSOB ale není situace až tak špatná. „Na první pohled jde o velmi negativní čísla, avšak na druhé straně je třeba se podívat, co přesně je za nimi. Spotřeba domácností ve srovnání s koncem roku rostla, vládní rovněž, investice se mírně zvýšily a export lehce posílil, zatímco dovoz stagnoval. Takže jediné, čím si lze vysvětlit horší (mezikvartální) výsledek, jsou zásoby. Změna zásob, respektive jejich pokles, za nímž stojí mj. loňské předzásobení kolky na cigarety, nižší zásoby v energetice a obchodě,“ uvedl Dufek.

Na výkonu ekonomiky se v prvním čtvrtletí podle něho negativně podepsal i automobilový průmysl, který v prvním čtvrtletí čelil slabé zahraniční poptávce, a navíc největší automobilka si v tomto období naordinovala technologickou odstávku.

„I když jsou výsledky prvního čtvrtletí opravdu velmi negativní, nehodnotíme je s ohledem na příčiny jako tragické či zdrcující. Česká ekonomika se přibližuje do fáze stabilizace, po níž by v závěru letošního roku mohly být vidět první známky oživení. Celkový výsledek za rok 2013 však zůstane v minusu (prozatím odhadujeme -0,7 %), nicméně zatím nejdelší recese českého hospodářství by měla zhruba v polovině roku skončit,“ odhaduje Dufek.