Čeští politici se snažili ihned po potvrzení z Evropy, že diplomaté přijali tvrdší sankce, veřejnost uklidnit. „Je dobře, že sankce nemají plošný hospodářský charakter a cílí na omezený okruh oblastí,“ pochvaloval si český premiér. I podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka nebudou mít nově dohodnuté sankce žádný zásadní vliv na českou ekonomiku vzhledem k tomu, že Česká republika se ve vztahu s Ruskem soustředí primárně na civilní dodávky. V nové várce protiruských sankcí, na nichž se diplomaté Evropské unie dohodli tento týden, cílí na zbraně, ropu, bankovnictví a vyspělé technologie. Jde například o embargo na obchod s vojenským materiálem, ale zákaz se vztahuje také na takzvané zboží dvojího užití, to znamená na výrobky, které slouží jak pro civilní, tak pro vojenskou spotřebu. A právě takové zboží dodávají české firmy do Ruska v hodnotách, které šplhají do miliard korun. Jde například o letecké motory ze společnosti První brněnská strojírna z Velké Bíteše na Žďársku, pro kterou je Rusko největším odběratelem.

Export do Ruska výrazně vzrostl

Ale První brněnská strojírna nebude jediná, která pocítí opatření namířená proti Moskvě. „Samozřejmě řada firem má Rusko jako prioritu. My jsme před dvěma, třemi lety říkali v nové strategii exportu, že diverzifikujeme riziko vůči dodávkám do Evropské unie a převedli jsme export na Rusko a další země. Je to velká část exportu, a nedá se to podceňovat,“ upozornil pro ParlamentníListy.cz prezident Svazu průmyslu a dopravy. Ministerstvo průmyslu začalo v době hospodářské krize, která dopadla před několika lety především na Spojené státy a Evropu, podporovat export do Ruska, Číny, ale i Indie, Brazílie a dalších zemí. „Samozřejmě export do EU představuje stále přes osmdesát procent, ale export do Ruska a Číny, ale především do Ruska, výrazně vzrostl,“ uvedl Jaroslav Hanák. Svědčí o tom rostoucí čísla. V devadesátých letech byl vývoz do Ruské federace minimální, ale za posledních deset let se zdvojnásobil na 120 miliard korun.