Evropská unie se dohodla, že Řecku odpustí padesát procent dluhů, které zemi přivedly na pokraj krachu. Podle mnohých ale ani tento krok Řecko a potažmo eurozónu z problémů nevytáhne.

„Jak jsem četl, odpuštěním padesáti procent dluhu dojde k jeho snížení na úroveň sto dvaceti procent hrubého domácího produktu, což je ale pořád hodně a na hraně snesitelnosti, možná už za ní. Takže dost možná ani toto snížení dluhu nebude pořád stačit," konstatoval pro ParlamentníListy.cz Pavel Kohout. Připomněl, že od publikování zprávy o snížení dluhu Řecka „jsou takové hlasy docela zřetelně slyšet".

Protinázor:
Profesor Keller: Zaveďme euro, uvidíme, že pracujeme za almužnu

Pomáhat eurozóně? Výstřední názor!

"Pořád ještě bude určitý chaos, protože tohle ještě zdaleka není u konce. Kam až ten chaos daleko dojde, to opravdu nevím, ale můžeme být rádi, že díky shodě okolností nemáme povinnost se na tomto finančně podílet," dodal ekonom.

„Já jsem slyšel jeden názor, že bychom se na takové pomoci měli účastnit dobrovolně s tím, že bychom za to získali takzvaně lepší pozici v Evropské unii. Ale já takový názor považuji za výstřední a nechápu, jaká by to měla být pozice za takovou cenu," konstatoval Kohout.

Ovšem pro podobný názor o kterém Kohout mluvil nemusíme chodit daleko. Jeho kolega z Národní ekonomické rady vlády Tomáš Sedláček, makroekonom ČSOB, dokonce žádost EU, abychom pomohli, považuje za lichotivou.

Sledujeme téma Euro

Má-li tu potřebu, ať pošle své peníze

„Já sám jsem hrdej nato, že Češi, kteří před 20 lety měli Colu jednou, dvakrát za rok a pomeranče byly svátek, takže v roce 2011 nás Evropa prosí: Prosím vás, pomozte, my teď potřebujeme vaše peníze, vaše úspory, protože se nám hroutí tady některé vyspělé státy. Přitom jsme se na tyto vyspělé státy před 20 lety dívali jak na polobohy, tak teď tito polobozi nás žádají o pomoc. To je pro mě spíš důvod k hrdosti," uvedl Sedláček v Českém rozhlase.

Dodal, že už by bylo užitečné přestat přemýšlet v Evropě v kontextu národních financí. „Ale začít přemýšlet v kontextu evropských financí. Je možná načase to hledí solidarity zemí, které si navzájem pomáhají, rozšířit, protože tak funguje globální svět," uvedl Sedláček.

To Kohout odmítá. „To je také takový názor, který, řekl bych, je poněkud výstřední. Já si tedy myslím, že podobná pomoc by měla být dobrovolná. A pokud má někdo vřelou touhu pomoci, tak by mohl poslat svoje vlastní peníze na příslušný účet. Ale nemyslím si, že je nejlepší nápad, aby třeba pan kolega Sedláček po mě žádal, abych se ze svých daňových plateb na tomto podílel," řeklo ekonom ParlamentnímListům.cz.

Mělo by se prozkoumat, zda naše členství v EU platí

Kohout se Sedláčkem nesouhlasí ani v otázce referenda, které by podle ODS mělo předcházet případnému přistoupení ČR k euru. Podle Sedláčka se před osmi lety občané České republiky hlasováním v referendu rozhodli pro vstup do Evropské unie a zároveň pro přistoupení k euru.

„Referendum je hloupost," prohlásil pro ČRo Sedláček. „O tom se přece referendum už jednou vedlo a vedlo se v roce 2004, když jsme vstupovali do Evropské unie, takže ptát se znova na to samé, je podle mě za prvé zbytečné a za druhé je to neprozřetelné. Euro je teď mláceno, je to mladá měna, která nespravedlivě sklízí to, že tady máme fiskální dluhovou krizi, za kterou euro pochopitelně nemůže," dodal Kohoutův kolega z NERVu.

To Pavel Kohout má na celou věc ještě jiný pohled, než ten zda referendum o euru ano či ne. „Pokud se jedná o referendu k možnému přistoupení k euru, myslím si, že takhle otázka nestojí. Otázka stojí tak, že my jsme v roce 2004 slíbili, že vstoupíme do nějakého systému mezinárodních smluv, které se od toho roku naprosto změnily. Ten systém změnil svojí podstatu, změnil svojí náplň a je tedy otázka, zda náš podpis platí," míní Kohout.

Francie a Německo si zmenšily bránu. To je podraz...

Ten rozhodně nesouhlasí s názory, že by neochota České republiky podílet se na sanaci eurozóny byla jakýmsi „podrazem" na Evropskou unii. „Já tedy nevím, kdo tady dělá podrazy. Německo bylo první, kdo společně s Francií, porušovaly podmínky, které si sami stanovily. Takže mluvit o podrazech? Mám pocit, že je to přesně naopak," naráží Kohout na takzvaný Pakt stability a rozvoje.

„Tehdy si tyto dvě země sami řekly, že pro ně ty podmínky neplatí. To je jako při fotbalovém zápase, kdyby domácí tým prohlásil, my budeme mít menší branku. Já si tedy na této úrovni větší podraz představit nedokážu," uzavřel Pavel Kohout pro ParlamentníListy.cz.


Psali jsme:
Bude hůř, než si myslíte. Po krachu eura bez práce, dávek i důchodů 
Národe, budeš muset šetřit. Zbyde sotva na jídlo a bydlení 
Podnikatelé už toho mají dost. Vyráží do boje. Nestačí tiše nekrást
Lidé prý necinkali klíči, aby se dočkali chudoby pro sebe a své děti
Ekonomka: Dluh a bída budou obcházet Evropou dál. Řecko je začátek

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE