Potíže s cenami energií rozhodně nekončí, naopak se budou prohlubovat. Dle agentury Bloomberg šéf německého federálního správce sítí (kontrolní úřad pro trh elektřiny, plynu, telekomunikací, pošty a železnic – pozn. red.) nabádá k energetickým úsporám. V půli července má dojít k pravidelné údržbě plynovodu Nord Stream 1, která má trvat 10 dní. Ovšem zmíněný Klaus Mueller se obává, že z pravidelné technické údržby se vyklube dlouhodobá „politická údržba“. A varoval, že pokud bude odstávka trvat déle, bude opravdu nutné zvážit úsporná opatření.

Mueller také varoval před zdražením plynu. „Řada zákazníků bude šokovaná, až dostane e-mail od svého dodavatele,“ řekl v německých médiích s tím, že cena plynu by se mohla ztrojnásobit. Německo je dle Bloombergu závislé na dodávkách z Ruska zhruba z jedné třetiny. Postupné snižování dodávek ze strany Ruska, které je zřejmě reakcí na saknce, ovšem už Německo dohnalo k bodu dva z třífázového plánu na úsporu plynu.

Analytici Deutsche Bank pak varovali, že snížení dodávek plynu může zhoršit inflaci a vehnat Německo, tedy největší unijní ekonomiku, do recese. Německý ministr pro ekonomiku Robert Habeck taktéž varoval před následky, řka, že nátlak způsobený nedostatkem ruského plynu by mohl vyvolat nepokoje, a situaci přirovnal k pádu Lehman Brothers v roce 2008, po kterém následovala ekonomická krize.

„Němci nedělají malých chyb. Tuto učinili v zelené opilosti, z níž stále nevystřízlivěli. Odnesou ji i Češi,“ komentuje toto dění ekonom Lukáš Kovanda.

Německý energetický úřad varuje před totálním zhroucením dodávek plynu z Ruska. Občané prý budou v šoku, až jim dojde nový účet za energie. Ceny mohou být až trojnásobné.
Němci nedělají malých chyb. Tuto učinili v zelené opilosti, z níž stále nevystřízlivěli. Odnesou ji i Češi. pic.twitter.com/cUnCX9c7VB

— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) July 2, 2022

To není vše. Jak jsme již informovali, americká a evropské vlády chtějí zavést mechanismus, kterým by regulovaly za kolik se může prodávat ruská ropa. Analytici banky JP Morgan ovšem předpokládají, že Rusko bude reagovat snížením nabídky, protože si to kvůli vysokým cenám, které zahojily ruský rozpočet, může dovolit. Rusko prý může snížit denní těžbu až o 5 milionů barelů bez vážnějších komplikací.

Snížení nabídky by ovšem vyhnalo nahoru ceny ostatních prodejců. Dle analytiků by snížení těžby o 3 miliony barelů vyhnalo základní ceny na londýnské burze na 190 dolarů za barel, zatímco snížení o 5 milionů by cenu vyhnalo na astronomických 380 dolarů za barel.

Dle Lukáše Kovandy to pro českého spotřebitele bude znamenat cenu 88 korun za litr benzínu.

Pohonné hmoty v Česku zdraží až na 88 Kč/l, plyne z prognózy největší americké banky JP Morgan. Stane se tak tehdy, pokud Rusko podnikne odvetná opatření v reakci na další sankce na jeho ropu, které nyní chystají země skupiny G7. Barel ropy by vyletěl až k ceně 380 USD. pic.twitter.com/hHNFGL6AyM

— Lukáš Kovanda (@LukasKovanda) July 2, 2022

Nedávno proběhl summit skupiny G7. Podle ekonoma a editora Wall Street Journal Josepha C. Sternberga však na tuto realitu lídři G7 nereagovali. Tzv. vyspělé demokracie dle něho trpí jednak inflací, ale také zelenými opatřeními. Ta spolu s regulacemi dostaly západní ekonomiky do situace, kdy náhlý výkyv ceny nebo nedostatek může způsobit „ekonomický šlak“ neboli zástavu. Což ohrožuje i bezpečnostní zájmy západních demokracií. Ale na G7 prý lídři jen pokrčili rameny.

Jediné, co udělali, bylo, že zmírnili válku proti fosilním palivům a neochotně uznali, že v „současné krizi“ by investice do těžby zemního plynu mohly být dobrý nápad. „Současnou krizí“ je pak míněna situace po 24. únoru 2022, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, což odhalilo, jak nebezpečné je spoléhat na energetické zdroje od něj a z dalších autokratických režimů. Ovšem odklon je pomalý a obtížný. „Desetiletí zelených opatření potlačily produkci fosilních paliv demokratických zemí a zanechaly Západ závislý na nespolehlivých obnovitelných zdrojích energie,“ říká Sternberg.

Jinak lídři G7 „doufají v nejlepší“ a stále se drží dalších klimatických nesmyslů, říká editor WSJ. Například slibů odstavit uhelné elektrárny, ačkoliv vyspělé země jako Německo a Velká Británie v současnosti produkci navyšují. Obnovitelné zdroje byly zmíněny také, ačkoliv dle Sternberga nemohou utáhnout průmyslovou výrobu, ne bez pokroků v ukládání energie.