Co je potřeba ke stabilizaci českého zemědělství a potravinářského průmyslu? Jaký je dopad přerozdělování dotací v EU na české zemědělství? Nejen o tom se mluvilo na již tradičním setkání zástupců zemědělství v Trhovém Štěpánově.

„Česká soběstačnost v současné době představuje v průměru asi 55 procent. Jsme v situaci, kdy je u některých komodit soběstačnost jen kolem 35 procent, například u vepřového masa,“ uvedl Zdeněk Jandejsek a připomněl také energetickou krizi i problémy s pracovní silou. Uvedl, že je nutné přednostně schválit zákon o ochraně zemědělského půdního fondu, sjednotit společnou zemědělskou politiku a jednotný trh.

„Měli bychom si ujasnit, že půda není spekulativní kapitál. My v ČR jsme třicet let nechali prostor k tomu, aby se s půdou mohlo spekulovat, aby ji mohli nakupovat ti, kteří mají peníze, a pak s ní v podstatě keťasit, když to řeknu nehezky. Měli bychom mít zákon postavený tak, jako je postavený ve Francii, Německu, Rakousku…“ uvedl a vysvětlil: „U nás půdu vlastní lidé, kteří peníze vyprodukovali v jiných odvětvích, zvyšují nájem, prodražují vše, co s tím souvisí. Když porovnáme ceny zemědělské půdy a nájmů ve Francii, tak jsme někde na násobku. Zemědělskou půdu mají mít možnost kupovat jen ti, kdo na ni mají hospodařit, plus ti, kteří jsou ve firmách, které na ní hospodaří,“ řekl Zdeněk Jandejsek.

ČR přes 220 euro na hektar, Holandsko 400…

Velmi důležité je podle Zdeňka Jandejska také sjednocení dotací EU pro zemědělce. „Česká republika bere něco přes 220 euro na hektar půdy, Holandsko 394, Belgie 400 euro. Kde je ten jednotný trh, kde je ta společná zemědělská politika?“ ptá se.

Dostal se i na národní podpory. „To je největší hanba v tomto uskupení EU, že staré země mají 4x vyšší národní podpory a dochází k zásadnímu narušování konkurenceschopnosti nových zemí. To není o tom, že to neumíme. ČR má špičkové výsledky v některých komoditách. Například u mléka jsme v dojivosti 3–4 na světě,“ upozornil.