O církevní památky tu doslova zakopnete na každém rohu. Starostka Jana Syslová rok zpátky nechala opravit boží muka v Tvrdíně, pomník v Razicích, kapličku v Hetově nebo křížek v Chouči či dřevěné kříže v Razicích a Mukově. Není toho málo. Vše spadá pod Hrobčice, vísku s tisícovkou obyvatel v okrese Teplice.

„Církev u nás vlastní lesy, pole, louky a torza kostelů,“ vyjmenovává starostka, pod kterou spadá dvanáct do široka rozprostřených katastrů obce Hrobčice na Teplicku. Vesnice je charakteristická mimo jiné tím, že se zde intenzivně aktivizují dva spolky kolem církevní architektury – jeden na záchranu kostela svatého Prokopa v Mukově, druhý na záchranu kostela svatého Jakuba v Mrzlicích, které rovněž spadají pod Hrobčice. Ty patří k velmi starým obcím a první zmínky o ní sahají až do roku 1240, tedy do doby vlády českého krále, Václava I.

Božích muk plno, ale o restitucích ani muk

Přesto ani tady, kde očividně se sakrálním duchem a prostředím lidé i obec žijí v úzkém spojení, toho o důsledcích církevních restitucí vědí málo, vlastně nic. „Nikdo nás v této věci nekontaktoval. Ani nemám představu, kterého majetku se to případně v naší obci týká,“ potvrzuje pro ParlamenntíListy.cz starostka Jana Syslová.

Například z několika farností jsou dnes běžná obydlí. „Fary byly prodány již po roce 89 a jsou využívány jako rodinná sídla,“ komentuje to starostka.
Přestože je tématika aktuální a četně skloňovaná zejména v médiích, obavy, že by obec měla církvi vrátit něco, co je dnes pro její obyvatele prospěšné, nemá.

Jsou bez víry, ale o kostely zájem mají

V Ústeckém kraji s jeho přibližně osmi sty tisíci obyvateli se podle posledního sčítání hlásí k nějaké víře necelých 43 tisíc obyvatel, více jak polovina k církvi římskokatolické. Je to nejméně z celé republiky. Jen 5,2 procenta věřících.  Přes 357 tisíc obyvatel je úplně bez víry, přibližně dalších 370 tisíc (téměř polovina - 46,1 procent) se k otázce vůbec během sčítání lidu v roce 2011 nevyjádřilo. Stejně jako při sčítání 2001 je právě v Ústeckém kraji stále nejvyšší podíl ateistů ze všech krajů a naopak nejnižší podíl věřících.

Přestože jde v podstatě o kraj „bezvěrců“, tématika zejména sakrální architektury je zde intenzivně oživována právě například obnovou starých kostelů. Rovněž nedávná putovní výstava „ Zničené kostely severních Čech 1945-1989“ byla tak hojně navštěvována, že vznikl její duplikát, který prezentoval na svých památkách Národní památkový ústav. Právě Severní Čechy jsou lokalitou republiky, kde v letech 1945 až 1989 zaniklo vůbec nejvíce sakrálních památek. Výstava byla v podstatě mementem, projektem, který mapuje proces chátrání a likvidace sakrálních památek severních Čech, a to kostelů, kaplí a synagog.

Nedávno v Ústeckém kraji vznikl dokonce portál www.sakralnipamatky.cz, financovaný z Fondu hejtmanky Ústeckého kraje (dnes přejmenovaný na Fond Ústeckého kraje).