Nebývá to příliš časté, aby režisér své úspěšné dílko tak trochu i shazoval. Režisér František Filip si ale s nějakou osobní pýchou nad svými „dětmi“ hlavu neláme.

„Scénář k Chalupářům mi připadal laciný, jako takové drobné spotřební zboží. To, co jsme natočili, byla selanka, takhle to na té vesnici důvěrný a vřelý mezi lidma nikdy nebylo. Je to jen autorská nadsázka,“ zmínil uznávaný režisér ParlamentnímListům.cz na dotaz, jestli snad lze ze seriálu usuzovat, že se na vesnicích žilo před lety lépe.

„Vadilo mi tehdy, že podstatou scénáře je vlastně lež. Na vesnicích to opravdu takhle idylické nikdy nebylo,“ upozornil dále umělec, jenž ale prozradil, že vesnici dobře zná jen z dětství, kdy byla válka a později tam probíhala kolektivizace.

Vždyť se to točilo krátce po osmašedesátém

„To bylo stálé období zvratů. Jenže to bylo i později, krátce po roce 1968. A právě v té době seriál vznikal. Vždyť si dejte dohromady, kdy byl natočen – jen šest let po obsazení ´spřátelenými´ armádami (seriál byl dokončen v roce 1975 – pozn. red.)! V té době ta věc v lidech stále doznívala a my přišli s takovou pohádkou,“ kroutí hlavou nad svým dílem Filip. Podle jeho mínění ale pravým důvodem natočení seriálu bylo na podnosu naservírovat, že režim to myslí se všemi lidmi tehdejšího Československa jen dobře.

Natočit ho se mu proto zprvu příčilo, ale nakonec si řekl, že příběh vlastně nemůže nikomu ublížit ani popudit ty, kteří seriál musí schválit.