„Pokud jde hospodářství nahoru, tak okrádání z balíku peněz není tak katastrofální, jako ve chvíli, kdy nastane krize. Když se krade z mála, je to mnohem vyostřenější. Ale stále si myslím, že Česko je na tom ještě relativně dobře, protože je stále z čeho krást,“ domnívá se. „Velice mě štve, že jsme stále přesvědčováni, že je krize, musíme šetřit, platit vyšší daně, zvyšuje se nezaměstnanost. Ale těch nahoře se krize netýká, nejsou schopní si sáhnout na své platy,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz. Rozevírají se podle ní stále více sociální nůžky mezi různými skupinami lidí.

„Vzniká nám tu úzká vrstva bohatých, která to, co nashromáždila, by nespotřebovala ani za sto životů. A pak jsou tu lidé, kteří nemají na to, aby poslali své dítě na jediný tábor, nebo mu zaplatili nějaký kroužek. Což ovlivní i budoucí generace a je to nejhorší důsledek toho, co se tady děje,“ vypozorovala. Kritizuje propracovaný systém předražených zakázek, kvůli kterým unikají každoročně spousty peněz z kapes daňových poplatníků do kapes zcela jiných. „Jen při našem krátkém působení na radnici nebyl problém soutěžit zakázky na padesáti až šedesáti procentech vypisovaných cen. Lázně a bazén se nakonec vysoutěžily za částku, na kterou byla zakázka vypsána, což je jen v tomto případě vyhozených minimálně 200 milionů korun,“ vysvětluje.

Václav Klaus korupci přehlíží

„Václav Klaus není mým prezidentem – na rozdíl od Václava Havla. Nemám ráda arogantní lidi. Nesedí mi ani jeho přehlížení věcí, například korupce,“ objasnila. U politiků hledá hlavně morální rozměr – a ten u Václava Klause nenalezla. Před čtyřmi lety fandila Janu Švejnarovi v jeho boji o prezidenta, podporuje ho i nyní.

Odvolání vlády – a co dál?

Rezervovaně se staví ke snahám o vyslovení nedůvěry současné vládě. „Co by se stalo, kdyby tato vláda padla? V předčasných volbách by vyhrála ČSSD – což je pouze výměna barvičky. Systém by se ale absolutně nezměnil, pouze figurka v popředí. Toky peněz a arogantní způsob politiky bude pokračovat do té doby, dokud hlavními tvářemi ODS i ČSSD zůstanou lidé, kteří tam jsou,“ uvědomuje si. Sympaticky na ni ale působí sociálnědemokratický kandidát na prezidenta Jiří Dienstbier. „Trochu vybočuje z hlavního proudu. Je ale otázka, jestli to není pouze bílý kůň, který umožní u moci držet lidi, kteří jsou okolo něj,“ obává se. Proto nabádá širší okruh lidi k účasti v politice. „Veřejnost se musí probudit z letargie. Politikem může být kdokoliv. Zatím do ní bohužel většinou jdou lidé, kteří z ní chtějí mít vlastní prospěch. Změna nastane, když do ní vstoupí lidé, kteří budou chtít změnit věci k lepšímu,“ domnívá se.