Ukočírovat a strukturovat dvě a půl hodiny trvající debatu osmi poměrně suverénních politických lídrů nebylo snadné. Přesto se dá říci, že dramaturgové, a zejména moderátorka Terezie Tománková, tento složitý úkol zvládli. Zvládli to ale stejně i jednotliví účastníci show „Česko hledá premiéra“? Pojďme se na jejich výkon podívat.

Vít Rakušan. Starostové zřejmě pochopili, že období her na dospěláckou politiku, kterou se baví jejich pirátští přátelé, je třeba ukončit a minimalizovat škody, které se jim podařilo napáchat. Volby se již natolik přiblížily, že si i voliči PirStan začínají vážně představovat nepředstavitelné, neboli jednotlivé pirátské kandidáty ve vysokých exekutivních funkcích. Jde do tuhého, neboť Ivan Bartoš coby premiér je pro většinu lidí alespoň trochu střízlivě vnímajících realitu normálního světa představou stále šílenější.

Vyslání Víta Rakušana do premiérské debaty namísto lídra Pirátů mělo být záchranným a uklidňujícím manévrem. Jenže Rakušan v debatě neřekl vůbec nic. Dojímal se nad vlastním zklamáním z Andreje Babiše (jako by snad měl od něj někdy nějaká očekávání), takže mu zpravidla nezbyl čas na to, aby mluvil o programu. A když se mu přece jen podařilo přestat mluvit o Babišovi, předváděl klasickou nálož nicneříkajících floskulí o důchodech či o školství, které připomínaly spíše hypotézy nějakého (sociálního) experimentu, nežli skutečně promyšlené koncepce.

Navzdory tomu, že Vít Rakušan divácké hlasování vyhrál, působil jako strhaný, věčně neúspěšný účastník konkurzů na roli v televizní reklamě. Neměl ani dostatek odvahy, aby jasně řekl, že jak Piráti, tak STAN dlouhodobě podporují přijetí eura. Víme to o nich všichni, jen Rakušan se to týden před volbami stydí říct. A když jej na konci debaty komunista Filip vytahal za uši za nevydařený výpad na bývalého velvyslance v Íránu, prohlásil (volně parafrázuji), že „když komunisté mohli 40 let dělat sviňárny, tak my nyní můžeme taky“. Děsivé. No, tak uvidíme, jak v příští debatě zaválí druhý „premiér ze školky“ – doktor Ivan Bartoš...