Informace ParlamentníchListů.cz se potvrdila. Prezident Miloš Zeman v pondělí večer přijal na Pražském hradě svého předchůdce v úřadu hlavy státu Václava Klause. Exprezident na Hrad dorazil v šest hodin v podvečer.

Schůzku na dotaz redakce ParlamentníchListů.cz potvrdil tiskový mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Oba prezidenti (Václavu Klausovi dle protokolu nadále náleží oslovení „prezident“ – pozn. red.) spolu strávili více než hodinu.

"Mohu potvrdil, že pan prezident se dnes setkal na Pražském hradě se svým předchůdcem ve funkci Václavem Klausem," uvedl pro ParlamentníListy.cz Jiří Ovčáček, ale další podrobnosti odmítl sdělit.

Václav Klaus přijíždí v audi na Pražský hrad

Zeman a Klaus patří mezi významné polistopadové politiky

Zeman a Klaus patří mezi nejvýznamnější polistopadové politiky a jejich politické osudy se i mnohokrát protnuly. Ještě na počátku 90. let minulého století měli diametrálně odlišné názory na to, jakým způsobem transformovat nevýkonnou centrálně řízenou ekonomiku.

Klaus se stal předsedou pravicové ODS, Zeman levicové ČSSD. Oba tak byli představiteli do značné míry protichůdných politických směrů v české politice.

Zlom v jejich vztahu nastal v roce 1998. Tehdy v předčasných volbách získala do té doby vládnoucí ODS pod Klausovým vedením a po kampani, založené do značné míry na varování před nástupem levice k vládě, necelých 28 %. Vládu ale nakonec sestavil předseda vítězné ČSSD Miloš Zeman za podpory ODS, a to po sepsání hojně kritizované tzv. „opoziční smlouvy“ mezi ODS a ČSSD. V rámci rozdělení funkcí podle této smlouvy byl Václav Klaus zvolen do funkce předsedy Poslanecké sněmovny.

Pragmatické řešení rozdělení moci a kontrast s předcházející výrazně protilevicovou kampaní ODS se staly předmětem ostré kritiky z nejrůznějších stran. To vedlo k nespokojenosti části veřejnosti, vyjádřené koncem roku 1999 například iniciativou „Děkujeme, odejděte!“, která bezvýsledně požadovala odchod Klause a Zemana z politiky.

Prezidentské volby

I když Klaus ve sněmovních volbách v roce 1998 příliš neuspěl, v prezidentské kandidatuře byl mnohem úspěšnější. Na rozdíl od Zemana. Ten byl při volbě prezidenta 24. ledna 2003 vyřazen již v prvním kole. V tajné volbě prohrál v souboji s Václavem Klausem a senátorkou Jaroslavou Moserovou. Překvapivě nízký počet hlasů dokazoval, že ho nevolili ani někteří zástupci ČSSD.

Klaus byl nakonec zvolen prezidentem 28. února 2003 ve třetím kole opakované volby 142 hlasy z 281. Ve společném hlasování Senátu a Poslanecké sněmovny se prosadil nejen díky podpoře ODS, ale i kvůli rozporům v tehdejší vládní koalici, vnitřnímu boji v ČSSD a podpoře části KSČM.

V první přímé prezidentské volbě v roce 2013 naopak Václav Klaus podpořil Miloše Zemana. K tomu se později v rozhovoru pro Lidové noviny Klaus vyjádřil, že ze všech zájemců o prezidentský post je Zeman jediným politikem. „Tak proč bych ho nemohl nepřímo podpořit?“ uvedl.