Ministři se na chvíli proměnili v postavy ze slavné hry Audience

Ministři po představení na jevišti pro pobavení účastníků předvedli skvěle krátkou etudu v rolích sládka a autora hry Václava Havla, bravurně odpozorovanou od mladých talentovaných hereček Terezy Havlíčkové a Kláry Alexové. Je však otázkou, zda by ministři Herman a Šlechtová dokázali to, co představitelé na jevišti. Herec Pavel Landovský vypil během představení přibližně devět osmistupňových piv. Kdo si myslí, že ho mladé performerky nemohou předstihnout, mýlil by se. Během představení každá z nich zvládne vypít pět až devět lahví Plzeňského Prazdroje, ale přiznávají, že to je skutečně náročný výkon, který nemohou opakovat každý den. Ale o podobný výkon se ministři skutečně nepokoušeli, i když v base piva, kterou si divadelní skupina dovezla kvůli tomuto účelu z Prahy, ještě pár lahví zbylo. O ty se nakonec herečky rozdělily s diváky. Zajímavé představení Antiwords, které se tady setkalo s nadšeným přijetím, bylo uvedeno již na třech kontinentech světa. Sklízelo úspěch například ve Washingtonu, New Yorku, Pekingu, Soulu, Busanu, Milánu, Oslu, Krakově, Florencii, Berlíně, Londýně a Edinburku a včera večer i v Jeruzalémě. 

Lavička Václava Havla už bude stát i v Jeruzalémě

Součástí návštěvy je kromě jednání ministrů o rozvoji spolupráce v oblasti školství, vědy a kultury mezi vládou České republiky a vládou Státu Izrael také prohlídka kibucu, setkání s krajany i slavnostní instalace památníku bývalého prezidenta Václava Havla – lavičky výtvarníka Bořka Šípka, která připomene 25. výročí obnovení česko-izraelských diplomatických vztahů. Ale nebude to jediná připomínka českého prezidenta, který před pětadvaceti lety jako prezident v historii Československa a první lídr postkomunistické země navázal na symbolicky významnou návštěvu T. G. Masaryka v roce 1927. Tehdy šlo o první návštěvu hlavy státu židovských osad v Palestině a téměř každé izraelské město v této souvislosti po něm pojmenovalo nějakou ulici či náměstí. Mezi tématy diskuzí s izraelským prezidentem Chaimem Herzogem, Václavem Havlem i dalšími představiteli bylo tehdy i možné umístění mírových jednání mezi Izraelci a Palestinci do Prahy a exil sovětských Židů přes Československo. Tehdejší návštěva prezidenta byla spojena také s historicky prvním celosvětovým setkáním Židů pocházejících z Československa. Václav Havel během své návštěvy Jeruzaléma přednesl na Hebrejské univerzitě svůj slavný projev Kafka a moje prezidentství. U příležitosti 25. výročí obnovení vztahu mezi našimi zeměmi, na jehož počátku stál Václav Havel a v jehož úspěšném rozvíjení pokračuje i jeho následovník – Miloš Zeman, je dnes řada ulic v izraelských městech pojmenovávána po prvním polistopadovém prezidentovi Československa a prvním prezidentovi České republiky.

Izrael čelí útoku teroristů

Jednání českých ministrů se uskutečňuje v době, kdy Izrael čelí sérii útoků teroristů. Každý den zemře po útocích osamělých útočníků minimálně jeden člověk na bodnutí nožem. Ale lidé, zvyklí na neustálé nebezpečí válek a teroristických činů, tu žijí stále stejně, jen v ulicích je vidět větší množství vojáků ozbrojených samopaly. Střeží uvnitř svatého města – Jeruzaléma, ale hlavně na místech, která jsou pro Izraelce i Palestince nejposvátnější – na Chrámové hoře, na jejímž vrcholku je islámská svatyně se známou zlatou kopulí, jedna z nejdůležitějších mešit islámu mešita Al-Aksá a k ní těsně přiléhající Zeď nářků, která je zase jako jedna z nejposvátnějších památek judaismu cílem mnoha židovských poutníků, kteří se tu modlí a své modlitby a přání vkládají mezi kameny do zdi. V současné době probíhá spor o Chrámovou horu mezi Palestinci a Izraelci. Členové delegace proto dostali od pracovníků českého velvyslanectví pokyny, že mají být obezřetní, nechodit do arabských čtvrtí, zejména večer, a na ulicích se vyhýbat větším skupinám, například u přechodů, protože právě do míst, kde je shromážděno více lidí, nejčastěji najíždějí teroristé auty, aby dosáhli co největšího počtu obětí. Izraelci přiznávají, že po mnoha letech zkušeností, které mají s radikálními islamisty, považují chování Evropanů v souvislosti se silnou vlnou migrace za naprosto nepochopitelné. Přitom i Izraelci přijímají množství uprchlíků ze severu Afriky, ale nepustí si do země nikoho, koho nejprve pořádně neprověří. Kdo jejich přísnými pravidly neprojde, toho bez milosti deportují.