„Chtěl bych poděkovat těm lidem se zelenými kartami, kteří mě přivítali před městským úřadem,“ řekl na úvod Miloš Zeman a po formalitách hned začala moderovaná diskuse.

Lánská schůzka bez piklení

První dotaz směřoval na takzvanou lánskou schůzku, zda nemohlo jít o dohodu mezi Sobotkou a současným ministrem Chovancem, jak znevěrohodnit Michala Haška. „Lánská schůzka nebyla ničím víc nebo míň než jednou z desítek schůzek, které mám v Lánech. A protože tyto schůzky vždy probíhají z iniciativy těch, kdo se do Lán pozvou, tak jsem považoval za naprosto přirozené, když o schůzku požádal tehdejší první místopředseda sociální demokracie Milan Hašek,“ vysvětloval auditoriu prezident Zeman. „Přivedl s sebou Milana Chovance, Jiřího Zimolu, Zdeňka Škromacha a Jeronýma Tejce. A protože to byla schůzka, která se konala v den, kdy byly vyhlášeny volební výsledky a sociální demokracie tehdy dostala nejhorší volební výsledek od roku 1992, tak jsme samozřejmě s těmito lidmi diskutovali výsledek voleb a shodli jsme se na tom, že je to neúspěch sociální demokracie. Den nebo dva dny poté se konalo zasedání předsednictva sociální demokracie, kdy poměrem hlasů 20 ku 13 byl Bohuslav Sobotka kvůli výsledkům voleb vyzván, by rezignoval na funkci. Já sám jsem nikdy nikoho nežádal, aby o této schůzce nemluvil, dokonce jsem veřejně řekl, že by bylo dobré, aby Michal Hašek nebo kdokoliv jiný řekl, že se schůzka konala, protože na ní nevidím naprosto nic závadného. To, co říkáte, je jedna z konspiračních teorií. Já pro ni nemám důkazy a vycházím z toho, že v každé demokratické straně, když je nějaký neúspěch ve volbách, je zákonitě kritizován především její předseda,“ uzavřel poněkud obsáhlejší odpověď Miloš Zeman.

Proč by se měl proces vyhnout Plzni

Druhý dotaz se týkal vězně Jiřího Kajínka. Prezident odpověděl: „Vyžádal jsem si spis pana Kajínka, prostudoval jsem jej, má tam tři strany prokazatelných trestných činů. Ale mezi nimi není ani jedna vražda. Kromě té, kterou údajně spáchal v Plzni. Jsou to většinou loupeže. Není to žádné neviňátko, není to žádná bílá lilie, nicméně pochybnosti o tom, zda tu vraždu spáchal, existují. Vím, že ty pochybnosti vyjádřil i dnešní předseda Ústavního soudu pan Rychetský, i když byl ve funkci ministra spravedlnosti. A já jsem několikrát požádal tehdejší ministryni spravedlnosti paní Válkovou, zda by nebylo možné obnovit soudní řízení s panem Kajínkem, a to na jiném místě, než je v Plzni, protože existovaly pochybnosti o objektivitě soudců. Jak víte, paní ministryně Válková odešla. Ona dokonce navštívila pana Kajínka ve věznici a obhájkyně pana Kajínka dokonce na to konto prohlásila, že by to uvítala více, než abych panu Kajínkovi udělil milost. Protože když by soud případně rozhodl o jeho nevině, byl by očištěn. Kdybych mu udělil milost, tak by stále existovaly pochybnosti, jestli ty dvě vraždy spáchal nebo ne.“

Přizpůsobiví nepřizpůsobiví

„Jak je možné, že důchodci, kteří pracují celý život, dostanou menší důchod než ti, kteří nepracovali,“ zazněl další dotaz jedné postarší paní. „Pojem nepřizpůsobivý obyvatel není žádná urážka. Nepřizpůsobivý obyvatel je ten, kdo odmítne nabízenou práci, aniž pro to má vážné, například zdravotní, důvody. A podle mého názoru, a to neříkám jenom tady, abych se zalíbil, měly by být velmi výrazně omezeny sociální dávky těm, kteří odmítnou bez vážných důvodů nabízenou práci, a to nikoliv na životní, ale existenční minimum, to je 2 350 korun měsíčně. A on si tak každý rozmyslí, jestli mu to stačí k životu anebo jestli konečně začne pracovat. Teď, když nezaměstnanost soustavně klesá, to říkám se stále větším a větším důrazem, protože ubývá případů, kdy si lidé poctivě práci hledají, a zůstává zhruba stejný počet případů, kdy dokonce celá generace žije na sociálních dávkách, celá generace dvacet let nepracovala, a to je stav, který nemůžete změnit nějakým přesvědčováním. Jediným nástrojem je těch 2 350 korun měsíčně.“

Unie á la RVHP aneb (ne)schopní úředníci

„Vím, že jste zastáncem eura, komu to prospěje? Nám určitě ne. Pořád se někomu podřizujeme, dříve to byla RVHP, nyní Evropská unie,“ přidal ještě jeden dotaz stejný tazatel.

„Já bych spíše řekl, že naši lidé se eura bojí, protože o něm nic nevědí,“ opáčila hlava státu „Pojďme se podívat na země, které euro přijaly, a jestli jsou s eurem spokojeny. Nejbližší zemí je Slovensko. Tam 70 procent Slováků vítá zavedení eura. Do toho mluvím s řadou podnikatelů, domácích i zahraničních, a téměř všichni říkají, že by uvítali zavedení eura, protože by to zrychlilo hospodářský růst, a tím růst životní úrovně a podobně. Osobně, nevěříte-li Slovákům, položte si otázku, proč se Němci vzdali své marky, proč se Francouzi vzdali svého franku. To neudělali ze sentimentality, ale z ekonomických důvodů, které euro přináší.“

„A k té Unii. Díky RVHP jsme museli přemístit některý lukrativní průmysl do jiných členských zemí RVHP. Pokud jde o Evropskou unii, tak jsme z ní dostali o 250 miliard více, než jsme do ní odvedli. Čistý zisk. Kde to najdete?“ Nato ale větší množství unisono vykřiklo – „V kapsách!“ „Ano, v kapsách to možná najdeme, když se podíváme, ale 250 miliard to nebude,“ reagoval Zeman. „Uvědomte si, co všechno se za to postavilo, jaké kulturní památky se dokázaly obnovit. To, že nedokážeme čerpat evropské fondy ještě lépe, je naše vina, ne vina bruselských úředníků. To, že vracíme nevyčerpané miliardy do Bruselu, je způsobeno neschopností těch, kteří ty peníze nedokázali dát například městům pro jejich rozvoj a soustředili je ve svých ministerských rukou a pak najednou nevěděli, co s nimi, vrátili je do Bruselu a nikdo je nevyhodil za neschopnost. Nadávejme na svoji vlastní blbost, ne na blbost Evropské unie.“

Argumenty versus vulgarita

Další dotaz se týkal názoru pana prezidenta na vulgární kritiku na internetu. „Ta se vyskytuje vůči všem – politikům, umělcům… Já to občas čtu, protože mě to baví,“ řekl Miloš Zeman a doprovázel jej burácivý smích v sále. „Takovým typickým rysem je, že tam chybějí argumenty a jsou tam jenom nadávky. Jestliže tam žádný důvod pro nějaké tvrzení není, v takovém případě si myslím, že člověk, který to napsal, je ubožák a že si léčí svůj komplex méněcennosti právě těmito agresivními výroky, a je úplně jedno, koho se týkají. Masaryk kdysi řekl, že v české společnosti existuje taková patologická sedlina. A mně se ten výraz velice líbí. Ti, kdo používají pouze vulgarity, a nikoliv argumenty na internetových diskusích, jsou podle mého názoru patologická a zamindrákovaná sedlina české společnosti.“

Nacistický radikální islamismus

Poslední dotaz se týkal názoru hlavy státu na radikální islamismus. Tazatel byl hned odměněn potleskem. Miloš Zeman k tomuto problému řekl: „Já asi patnáct let říkám, že největším nebezpečím pro světovou civilizaci je radikální islám. Ono je vždycky dobré si přečíst texty takzvaného radikálního islámu. Je dobré si uvědomit, že například svědectví ženy má v soudním procesu poloviční cenu oproti svědectví muže. A že ženy jsou v řadě islámských zemích zbaveny jakékoliv možnosti vstupu do veřejného života. Já jsem jednou vulgárně zavtipkoval, když jsem řekl, že jediné, co je mi na islámu sympatické, je, že zakazuje ženám řídit osobní auta. Dostal jsem řadu rozhořčených dopisů, že ženy jsou daleko lepší a opatrnější řidičky než muži. Prostě každý vtip se někoho dotkne, byť není samozřejmě myslen vážně. Ale je vážně míněno to, že tady jde o nenávist, která je víceméně srovnatelná s politikou nacistického Německa. Když si přečtu jejich posvátné texty, tak tam máte buď vyvraždi své nepřátele, nebo zotroč své nepřátele. Udělej z nich otroky. A v tom mi to připomíná nacistickou ideologii. Kamkoliv chodím, tam říkám, a bylo to jako hlas volajícího na poušti – ale už se to lepší – že nikoliv nějaké konflikty na Ukrajině, ale obrovská masa radikalizujících se muslimů může ohrozit euroamerickou civilizaci a může se pokusit o jakousi genocidu všech nevěřících nebo jinak nevěřících. A dokonce bych dodal, že genocida se bude dotýkat i části muslimů, pokud nevyznávají zrovna ideologii Islámského státu.“