Úvodní část svého pravidelného mediálního hodnocení věnuje Petr Žantovský připomenutím nejkřiklavějších omylů, jichž se sdělovací prostředky v uplynulém týdnu dopouštěly, a začíná výrokem zpravodaje České televize na Blízkém východě Jakuba Szántó. „V pondělních Událostech nám pan Szántó ve své reportáži o Sýrii vcelku jednoznačně a bez sebemenší pochybnosti pronesl větu: ´Je těžké si vybrat mezi teroristy z Islámského státu a vládou Bašára Asada, která zabíjí vlastní obyvatele plynem´,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

K razantnímu prohlášení redaktora poznamenává, že je sice skutečností, že v Sýrii zahynulo několik stovek lidí po použití bojového plynu, ale nikdo neprokázal, že by to provedly vládní jednotky na pokyn prezidenta Asada. „Nebo jestli to provedly ty protestní guerilly, které tam už několik let operují a které způsobily tu neskutečnou humanitární katastrofu, kdy ze Sýrie utekly tři miliony obyvatel do zahraničí právě před touhle občanskou válkou, kterou tam guerilly rozpoutaly. Zřejmě tedy s podporou Spojených států, protože veškerá vyjádření pana Obamy jsou zaměřena proti Bašáru Asadovi a jeho legitimní vládě,“ myslí si mediální analytik.

Je trestuhodné šířit nepotvrzené skutečnosti jako zahraniční zpravodaj ČT

V té souvislosti mu to nedá nepřipomenout nedávné prohlášení prezidenta Baracka Obamy, že spojenecké úsilí o likvidaci teroristické organizace Islámský stát v Iráku a Levantě je dobré využít k tomu, aby současně byla svržena vláda Bašára Asada. „Tuhle větu v našich médiích nikdo moc neopakoval, a pokud vím ani nekomentoval. Zato nám pan Szántó prohlásil zcela apodikticky, že Bašár Asad byl tím, kdo zabil stovky lidí plynem. Je to lež jako věž minimálně do té doby, než to pan Szántó nebo kdokoli jiný prokáže. Nikdo to neprokázal, a tudíž je absolutně trestuhodné to šířit jako skutečnost,“ konstatuje Petr Žantovský.

Další chybu sdělovacích prostředků za poslední dny vidí v nekonečné sérii v podstatě hloupých reportáží o vybuchující munici ve Vrběticích. „Musím poznamenat, že mám z celé téhle anabáze jeden velmi intenzívní pocit, že všechna naše média se ze dne na den stala bulvárními. Způsob, jakým se ať už v České televizi nebo kdekoli jinde referuje o práci lidí zasahujících v této lokalitě, je naprosto nepřijatelný, ať už jde o jednotlivé složky armády, policie nebo záchranářů, které jsou představovány jako spolek neumětelů a amatérů,“ konstatuje mediální odborník.

Informování o Vrběticích ukázalo, že česká žurnalistika je bulvární stoka

Vadí mu, že novináři neumí pochválit, že se podařila evakuace obyvatel, že to bylo zkoordinované a profesionálně provedené. „Neustále šťouráme v těchto věcech, abychom se došťourali něčeho opravdu šmakovného, abychom našli toho pomyslného viníka, postavili ho na pranýř a stříleli na něj ze všech samostřílů. Je to velmi nechutné, protože ten příběh ve Vrběticích má několik kladných hrdinů, a to jsou právě především ozbrojené složky, policie a záchranáři, kterým se skutečně podařilo zabránit mnohem větší katastrofě,“ míní Petr Žantovský.

Podivuje se proto nad tím, na co se při informování o situaci ve Vrběticích sdělovací prostředky soustřeďují. „Místo toho, aby se naši novináři zabývali tím, jak je možné, že se někde skladuje takovou dobu takové množství výbušnin, kdo za to nese politicky odpovědnost, tak se zabývají tím, jestli nějaký policejní úředník zatelefonoval všechny věty nějakému starostovi za pět minut dvanáct, pět minut po dvanácté, nebo dvanáct nula nula. To je bulvární žurnalistika. Česká žurnalistika je prostě bulvární stoka, v tom má pan prezident pravdu,“ tvrdí mediální analytik pro ParlamentníListy.cz.

Při hodnocení Václava Havla došlo jen na obvyklé rituální uctívání

Jeho pozornost vzbudil také středeční Hyde Park ČT24, kde byl hostem moderátora Bohumila Klepetka historik a ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR Oldřich Tůma. „Tento díl se týkal polistopadových událostí vedoucích k ustavení nějakého nového politického systému v Československu. A bylo velmi zajímavé, když se moderátor dostal k hodnocení osoby Václava Havla, tak nastalo ono obvyklé rituální uctívání svatého a nedocenitelnost jak jeho projevů, činů nebo slov,“ poukazuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.