Přesto je nyní získávání energie ze slunce v Česku krajně nepopulární. Zatímco totiž Zámečník propaguje malé solární panely na rodinných domcích a veřejných budovách, trh v Česku ovládli dravci s velkými polními elektrárnami. A kvůli špatně nastaveným výkupním cenám solární energie zaplatí čeští daňoví poplatníci, podle odhadu ministra životního prostředí Tomáše Chalupy (ODS), na podporu fotovoltaiky a následnou likvidaci solárních panelů až bilion korun.

Jak je možné, že se z údajně dobrého záměru stala katastrofa? Neboli v parafrázi na filmovou hlášku – Kde udělali soudruzi chybu? Kdo za to může? Obvinění padají hlavně na bývalé vedení Energetického regulačního úřadu, které, podle slov premiéra Petra Nečase, stanovovalo výkupní ceny solární elektřiny v letech 2005 až 2011 nad rámec zákona. Pravda však nebude tak jednoznačná. „Vinu nese také Fischerova úřednická vláda podporovaná ODS a ČSSD, i parlament. Jde vpodstatě o kolektivní vinu, takže potrestán nebude nikdo,“ myslí si zdroj dobře obeznámený s touto problematikou.

Malé sluneční elektrárny na školách

Jaroslav Zámečník a jeho společnost Via Regia se zasloužili o to, že dvě základní školy v severních Čechách získávají elektřinu ze slunce. Konkrétně v Hrádku nad Nisou a Varnsdorfu. Měli i další plány, ale jejich rozlet převálcoval sluneční boom velkých společností. „První malé solární panely se u nás objevily někdy v roce 2004, v Liberci třeba na Technické univerzitě. A také na univerzitách v Praze, Brně, Olomouci. Měly výkon 20 kiloWattů,“ vzpomíná Zámečník.

Podle něj měly zůstat solární panely v těchto intencích. „Chyba nastala v tom, že se neudělala cenová stupnice podle velikosti solárních aplikací – do 30 kW, do 100 kW, do půlmegawattu atd. Čím větší elektrárna, tím nižší měly být výkupní ceny. A ne jako dnes, kdy se úplně stejně hodnotí 40 kW na střeše a 40 megawattů na poli,“ upozorňuje. Přitom pořizovací náklady jsou mnohem dražší na střeše. „I proto se investoři vrhli se solárními panely na pole,“ konstatuje Zámečník.

Elektrárny rostly jako houby po dešti

V roce 2005 vzniká zákon na podporu obnovitelných zdrojů. Česká republika se totiž zavázala, že do roku 2010 bude mít osm procent vyrobené elektřiny právě z obnovitelných zdrojů. „Což tehdy vypadalo jako nereálný cíl,“ upřesňuje. „Zákon však nebyl pečlivý a nerozlišoval fotovoltaické aplikace na střechách a na polích. To opravil až zákon v roce 2010. To ale bylo pozdě,“ povzdechl si.