Docházet do něj ale mohou i teenageři, kteří třeba „jen“ nemají doma vhodné rodinné zázemí a nikdo se jim ve volném čase nevěnuje nebo nemají klid na učení. Kromě ping-pongu a posilovny by zde ale měli věnovat pozornost například i hledání práce.

Nové nízkoprahové zařízení pro děti a mládež ve věku 15 – 26 let vyrostlo v prostorách zimního stadionu, kde by mělo poskytovat zázemí až padesáti nájemcům najednou. Ne všichni v Mostě před lety podporovali směřování dotací v rámci  IPRM (Integrovaný plán rozvoje města), které v Mostě jdou výhradně do romských částí. Ti, co se na to dívají skrz prsty, však spíše mají na vědomí souvislost se situací před lety, kdy existovaly vyostřené vztahy mezi ODS na kraji a politickými protihráči z Mostu. 

Ti krajskému exhejtmanovi Jiřímu Šulcovi (ODS) vyčítali, že při rozhodování o IPRM pro město-centrum natruc uzavřel kohoutek, a tím v podstatě deklasoval město, v němž ale sám má trvalé bydliště. Prostředky IPRM pro sociálně vyloučené lokality navíc vůbec nesměřují do sídliště Liščí vrch, které je podle Gabbalovy studie rovněž ohroženou lokalitou, vedle například Chanova, zde však ještě stále žije většina majoritních nájemníků, které částečně začíná menšina „vytlačovat“ nebo zde minimálně dává o sobě vědět vandalismem či specifickým chováním sobě vlastním.

Odpuštěno?

Osmičlenný pracovní tým, který bude v novém „nízkoprahu“ s mládeží v jejím volném čase pracovat, zahrnuje vedoucí zařízení, tři sociální pracovnice, dvě pedagožky a dvě pracovnice v sociálních službách. Budou zde každý všední den od 10 do 18:30 hodin. K dispozici by ovšem měli být jen mládeži, která je takzvaně ohrožená společensky nežádoucími jevy jako je nezaměstnanost, neorganizované či nevhodné trávení volného času, experimentování s návykovými látkami či vyrůstá v nevhodném a nepodněcujícím sociálním prostředím. Je patrné, že tato dílčí investice z IPRM není lidem, aspoň některým, již tak velkým trnem v oku, jak se bezprostředně pro ParlamentníListy.cz vyjádřili.

„Horší je, když se vyhazují evropské peníze třeba na školení, která v podstatě nic nového či podnětného nepřinášejí. Nebo na projekty, jejichž smysl snad chápou jen ti, kteří je organizují. Za nemalé peníze,“ míní chomutovská malířka a hospicová dobrovolnice Vlasta Fišrová, která se o novince dozvěděla. Je podle ní určitě lepší, určitě lepší, když se problémová mládež zabaví nějak jinak, pokud možno kulturněji, než když se potuluje po ulicích. „A všichni víme, k čemu to vede,“ podotýká s tím, že v sousedním Chomutově podobné zařízená provozuje charita. V plánu byl před časem i záměr sdružení Kuprospěchu v bývalém kině Evropa, ten ale nakonec skončil na nedohodě s magistrátem. Příliš pozitivně to nevidí další Chomutovanka Helena Lacinová. „No, já si myslím, že se chvíli zabaví a pak se jdou poflakovat po ulicích. Kde by co ďobli nebo koho přepadli.“

Majorita je i shovívavá: Jen nesmí jít o skanzen Romů

Pro změnu Kateřina Králová z Mostu vidí hlavní problém spíše v malé a těžko dokazovatelné aktivitě podobných investic. „Problém s touto aktivitou je v tom, že její úspěšnost je vždy počítána v malých procentech. Ano, část mládeže centrum bude využívat a chodit do něj, větší část se na něj vykašle,“ je přesvědčena, ale nevidí věc zcela černě.