Retardované a normální děti v jedné třídě? Učitelé jdou proti Dobešovi

24.10.2011 18:25 | Zprávy

V českém školství přituhuje. A doslova hon na čarodějnice začal. Co si pod tím představit? V rámci snah o začleňování romských dětí se totiž chystá zásadní novinka. Jak ParlamentníListy.cz již v minulosti infomovaly, jde v zásadě o zrušení praktických škol a rozmístění dětí z nich do škol základních. Odborníci to považují za závažný krok zpět a Asociace speciálních pedagogů, která již oficiálně materiál ministerstva, jenž o tom informuje, obdržela, vyjadřuje svůj nesouhlas hromadnou peticí.

Retardované a normální děti v jedné třídě? Učitelé jdou proti Dobešovi
Foto: Hans Štembera
Popisek: Student a vysvědčení, ilustrační foto

Asociace speciálních pedagogů vyjadřuje svůj nesouhlas s materiálem s názvem „Strategie boje proti sociálnímu vyloučení na období 2011 - 2015", který je vytvořen Odborem pro sociální začleňování v romských lokalitách (Agenturou) pod vedením Martina Šimáčka, a který je na jednání vlády předkládán Monikou Šimůnkovou, zmocněnkyní vlády pro lidská práva.

"Materiál je ve své podstatě, byť se to některým čtenářům nemusí zdát, textem nedemokratické povahy, preferujícím pouze jednu část našich občanů, eufemisticky pojmenovanou „se sociálním znevýhodněním", na úkor všech ostatních, kteří potřebují naprosto stejný zájem a podporu. Svým pojetím ještě více eskaluje již tak vypjatou atmosféru mezi některými skupinami obyvatel. Jednoznačně nejobšírnější kapitolou  - více než 30 stran textu oproti všem ostatním o rozsahu 3 - 6 stran - je ta, která se zabývá školstvím, přesněji speciálním školstvím a systémem péče o ohrožené děti," uvádí se v petici, jež byla o víkendu ihned po rozeslání dokumentu na webu zveřejněna. Jak ParlamentníListy.cz v pondělí dopoledne zjistily, přečetlo si ji za dva dny více než 680 pedagogů - což je více než členská základna asociace. Mnozí z nich informaci vzápětí přeposílali. Kolik z nich petici podepíše, se však zatím ani odhadnout nedá.

Čtěte také:


"Je nám líto, že se vládní Agentura pro sociální začleňování rozhodla „vlamovat" do otevřených dveří ke spolupráci na dalším pozitivním rozvoji našeho školství a místo dialogu s odbornou veřejností militantně protlačuje kroky vedoucí k jednostranným a neefektivním řešením. Dlužno jen podotknout, že zcestnost metod typu „kde chybí argument, musí být síla", byla mnohokrát prokázána," uvádí dále Asociace speciálních pedagogů.

Dodává ale také, že zájem by pedagogové přeci jen jistě kvitovali, pokud by byl text Strategie na úrovni nepostrádající odbornost a vyváženost potřeb všech dětí, žáků a studentů se speciálními potřebami a dětí ohrožených prostředím, v němž vyrůstají. "Jelikož tomu tak není a návrh mnoha opatření k podpoře dětí jedné skupiny je zároveň potlačováním práv na vzdělávání a zdravý vývoj skupin ostatních, musíme tento veskrze tendenční a vše zjednodušující text odmítnout v předkládané podobě," cituje pro ParlamentníListy.cz z petice další úryvek tajemnice asociace Marcela Bernardová.

Kontrola - učíte jen skutečné "mentály"?

V praxi to pak znamená mimo jiné to, co popsala ParlamentnímListům.cz dlouholetá pedagožka Zita. "No fakt přituhuje hodně. Poslední kapkou je to, že nám v pondělí přijede do školy inspekce dělat "šťáru". Tedy kontrolu toho, zda vyučujeme skutečně pouze a jen takzvané "mentály". V pátek před odchodem ze školy domů mi dala šéfová nové lejstro, které budeme rodičům dávat k podpisu. Stvrzují na něm, že byli seznámeni s novým výukovým programem naší školy a jsou si vědomi všech důsledků,"popisuje Zita redakci záležitosti, které ji - bezmála po dvacetileté praxi v českém školství - nemohou nechat chladnou.

Čtěte také:


Výzvu Asociace speciálních pedagogů s podpisovým archem chce proto s ostatními kolegyněmi a kolegy poslat nejpozději do 10. listopadu a odevzdat ministru školství Josefu Dobešovi (VV). 

Hodnotný systém se rozmlátí a bude to stát další miliardy napravit

"Odpusťe mně mé pohoršení, ale ptám se, kde ten člověk se svými pohůnky bere právo na likvidaci školství J. A. Komenského? A asi mu v tom nikdo nezabrání? Připadá mi to jako "konečné řešení" jednoho z historie známého fanatika. Taky mu v tom zvěrstvu nikdo nezabránil... Jenže veřejnost vůbec netuší, co se ve školství děje. Nejhorší je, že Dobeš celý zavedený a profesionálně hodnotný systém rozmlátí, vyrobí jen chaos a po dalších volbách bude zase všechno jinak a miliardy korun dál potečou do zoufalého udržování školského zmatku. Ten už nikdo nikdy ale asi nedá pořádně dohromady. Ale raději se nebudu rozčilovat, holt v nejhorším budu pást ovce, bude mně asi lépe..." uzavírá svoji kritiku současných poměrů ve školství pedagožka, jejíž jméno redakce zná, ale z důvodu jejího působení zveřejňuje jen jeho část. 

Čtěte také:


Realizované i chystané "novinky" ve školství označuje proto řada dlouholetých pedagogů za "prostě trestuhodné". Hovoří o tom, že se jich zmocňuje zoufalství, protože o nich a dalším vývoji českého školství rozhodují lidé bez znalostí problematiky; povrchně, nezodpovědně. "Nám - "plebsu" nezbývá, než slepě poslouchat," postěžovala si i v minulosti ParlamentnímListům.cz jedna z pedagožek.  

Všechno se kazí - ne vinou učitelů

"Školství, a i to speciální, bylo v Česku na perfektní úrovni. Teď se všechno kazí. A ne vinou pedagogů, ti se snaží stále stejně, ale vinou úředníků, kteří rozhodují odněkud shora, mimo realitu a možná i bez jakýchkoli zkušeností z praxe. Vůbec si nedokážu představit, a mám z toho já i moji kolegové vážné obavy, jak ty návrhy ministerstva školství mohou dopadnout v praxi," řekl ParlamentnímListům.cz ředitel varnsdorfské Speciální základní školy Jaroslav Červinka.  

Problém spočívá i podle něj totiž v tom, že by se v budoucnu měly speciální a praktické (dříve zvláštní či pomocné školy) rušit, děti z těchto škol by pak měly přecházet do škol základních.

"To přece vůbec není možné, dojde-li k tomu skutečně, naprosto to znehodnotí české školství. Učitelům, kteří by pak do takových tříd šli učit, mohu popřát pak jen hodně zdraví, protože zvládnout v jedné třídě mimořádně inteligentní dítě, dítě s nějakou lehkou mentální retardací, k tomu například dítě autistické, slabozraké či pohyblivé jen na vozíku, bude nad lidské síly. Ani asistent nemůže tomu pedagogovi pomoci v tom, aby pak skutečně mohl výuku v takovýchto podmínkách praktikovat," popsal ředitel varnsdorfské školy dále.  

Čtěte také:


Ve zmiňované varnsdorfské škole jsou tři čtvrtiny žáků opravdu romské populace. Ovšem ředitel se rovnou ohrazuje proti tomu, že by tam byly některé děti umístěné neprávem, jak často zaznívá.

"To by si nikdo nedovolil. Jsou na to velmi přísná pravidla, umístit dítě do zvláštní - tedy dnes speciální či praktické školy - nelze jen na základě nějaké libovůle. Jeho stav musí posoudit psycholog v pedagogicko-psychologické poradně, až pak k nám takové dítě začne chodit," vyvrátil jeden z mýtů ředitel Speciální základní školy ve Varnsdorfu.

Zvláštní (praktické) školy romským dětem naopak pomáhají

Problematika, jež začíná tížit řadu učitelů, zaujala i renomovanou docentku Ivu Švarcovou. A soudě podle jejích výroků, za protestujícími pedagogy a jejich důvody stojí.

"Kdykoliv a kdekoliv se řeší romská problematika nebo se o ní jenom diskutuje - což je v praxi zpravidla totéž - obvykle se dříve či později dospěje k závěru, že za všechno mohou zvláštní školy. Kdyby děti romského etnika získávaly „plnohodnotné vzdělání", všechny problémy by nejspíše zmizely. Je zajímavé, že se nikdo nezamýšlí nad tím, jak tyto stále kritizované školy ve skutečnosti fungují, jaké vzdělání poskytují a čím vlastně romským dětem pomáhají či škodí," uvádí Švarcová.  A dodává, že bývalé zvláštní školy, nyní poněkud nešťastně přejmenované na základní školy praktické, vznikly jako školy pro mládež vyžadující zvláštní péči a ve svém původním a donedávna platném zaměření poskytovaly základní vzdělání žákům, kteří z různých důvodů (snížení úrovně rozumových schopností, sociální problémy a nízká sociokulturní úroveň rodiny, poruchy chování, které se promítaly do úrovně prospěchu žáků a další) nebyli schopni vzdělávání na běžných základních školách.

Čtěte také:


"Teprve v porevolučním období, kdy se začaly projevovat integrační trendy ve školství a rozvinula se masivní vlna odporu ke speciálnímu vzdělávání, došlo nejen k přejmenování zvláštních škol na základní školy praktické, i když ve skutečnosti nejsou o mnoho méně teoretické než běžné základní školy, ale především ke změně v jejich pojetí. Tedy tak, že jsou definovány jako školy pro žáky s lehkou mentální retardací. Tím se nejen zúžil okruh žáků, kteří by měli tyto školy navštěvovat, ale především tím byly školy postaveny před povinnost zjišťovat a pravidelně prověřovat, zda jejich žáci jsou či nejsou mentálně retardovaní," popisuje redakci současnou praxi ze speciálního školství odbornice.

A vysvětluje, že lehká mentální retardace odpovídá podle užívané 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí, zpracované Světovou zdravotnickou organizací v Ženevě, úrovni IQ v rozmezí mezi 50 - 69 bodem. "Tvrzení, že někteří žáci byli do základních škol praktických zařazení bez vědomí rodičů nebo dokonce proti jejich vůli, se ve většině případů nezakládá na pravdě. Ve skutečnosti se často stává, že si někteří rodiče přejí, aby jejich děti chodily do základní školy praktické, protože jsou si vědomi toho, že v nich absolvují povinnou školní docházku snadněji a s menšími problémy než v běžných školách," dodává ještě docentka Švarcová ve své reakci, kterou mimo jiné zveřejnila i na Britských listech. 

Romské děti přicházejí do školy absolutně nepřipravené

A snaží se odpovědět i na to, proč vlastně tolik dětí romského etnika selhává ve vzdělávání na základních školách a je přeřazovány do základních škol praktických, byť předstírá, že odpověď nemůže být jednoznačná.

"Faktem je, že mnoho romských dětí přichází do školy naprosto nepřipravených vyrovnat se s požadavky, které tam na ně budou kladeny. Jak už před několika lety napsal jeden z představitelů romské inteligence K. Holomek, prostředí, v němž má romské dítě absolvovat přípravu do školy nebo provádět jakoukoliv samostatnou tvůrčí činnost, což je pro většinu jiných dětí samozřejmé, je velmi neinspirativní, deprimující a nemotivující. Souvisí to s nízkou sociální úrovní rodičů a často katastrofální úrovní bydlení. Romské dítě zpravidla nikdo ničemu neučí a k ničemu záměrně nevychovává. Nikdo mu nekupuje hračky a neučí je, jak si má s nimi hrát. Nemá k dispozici tužky, pastelky, fixy, aby se učilo kreslit a rozvíjelo tak svoji jemnou motoriku. Říká se, že handicap romských dětí spočívá v tom, že neumějí dobře česky. Jak uvádí mnoho učitelek - elementaristek, hlavní handicap těchto dětí spočívá v tom, že neumějí česky ani romsky. Víme, že řeč je hlavním nástrojem myšlení a pokud se člověk v raném dětství nenaučí myslet, může to v některých případech být stav ireverzibilní. Předškolní věk, tedy období do šesti let věku dítěte, je obdobím pro vývoj řeči ontogeneticky velmi důležitým. Zejména toto období je významnou etapou rozvoje pojmového myšlení, které se váže na úroveň řeči, a to nejen z hlediska slovní zásoby, ale i z hlediska gramatické a logické úrovně vyjadřování," vysvětluje obsáhle docentka Švarcová zřejmé možné jádro celého problému.

Čtěte také:


Je tak podle ní zcela nabíledni, že škola pro romské dítě, které neprošlo předškolní přípravou, představuje cizí prostředí, k němuž nemá vytvořený pozitivní vztah. Poprvé se tam setkává s organizovaným kolektivem, jehož požadavkům se musí přizpůsobit, poprvé musí dělat něco, co je pro ně nepřirozené, obtížné a často nepochopitelné. A bohužel - ve velké většině platí to, že vzdělání se mezi Romy nepovažuje za žádoucí hodnotu a někteří rodiče mají dokonce strach, aby se jim vzděláváním děti neodcizily.

Nejen speciální školství se topí v potížích

Tamtamy z řad pedagogů i základního školství v obcích však začínají také bubnovat na poplach. Hrozí totiž prý také to, že budou rušeny některé školy ve vesnicicíh, obcích i městech."Pokud se tomu nepodaří zabránit, bude to reforma, která se svými dopady může přirovnat snad jen v minulostí té tereziánské," uvedl v pondělí pro ParlamentníListy.cz předseda pracovní skupiny pro školství a sport, starosta obce Tupesy, Oldřich Vávra.

Právě první den v týdnu se proto s poslankyní Alenou Hanákovou spolu se Sdružením místních samospráv ČR zasadí o zachování škol v obcích a městech. 

Argumentovat chtějí mimo jiné i nedávným průzkumem mezi obcemi, který ukázal, že již dnes řeší řada vesnických škol vážné existenční problémy. Další úsporná opatření tak mohou způsobit kolaps celého systému.

„Vesnické školy jsou symbolem venkova a tvoří hráz proti dalšímu vylidňování a úpadku. Masivní rušení škol by mělo dalekosáhlé důsledky. Proto jsem se rozhodla zprostředkovat jednání se zástupci obcí a ministerstvem školství." řekla ještě před jednáním ParlamentnímListům.cz poslankyně Hanáková.

Čtěte také:


Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Alena Hechtová

17. listopad

Dobrý večer, pane Zdechovský, chci se zeptat, jak se díváte na prohlášení našeho vrcholného politika, cituji: Ne každý názor musíme respektovat a ne každý názor je stejně "hodnotný"? 35 let po revoluci je schopen toto říci do rozhovoru nás premiér? Opravdu? Svůj názor raději vyjadřovat nebudu, ale ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Od 16 k volbám, už letos, velí EU. A školí. V Německu se jí to tvrdě vrací

9:24 Od 16 k volbám, už letos, velí EU. A školí. V Německu se jí to tvrdě vrací

Povolební rozložení politických sil v Evropském parlamentu (EP) letos mohou rozhodnout hlasy od mlad…