Demonstrace vycházela v podstatě z názorů poradkyně Lucie Fremlové, která ve své studii „Od segregace k inkluzi“ píše, že podle jejích rozhovorů s romskými dětmi jich 85 procent ze všech dotazovaných , které navštěvují britské školy, trpělo v rámci českého a slovenského vzdělávacího systému segregací.  Avšak to, že se mnoho romských dětí dostává do takzvaných speciálních tříd, oddělených od ostatních, není vždy projev rasismu vůči tomuto etniku. Myslí si to Romka Iveta Millerová, pocházející z mosteckého sídliště Chanov, představitelka tamní neziskové organizace Komunitní centrum Chánov.

Tohle našim dětem nepomůže. Naopak

Iveta Millerová má zcela odlišný názor oproti odborníkům, kteří apelují na zrušení speciálních praktických tříd pro Romy. „Možná je to tím, že oni nevidí úplně do těchto škol, do odborností a kompetencí samotných pedagogů. Jsem přesvědčená, že existují děti, které potřebují individuální přístup a individuální plán k samotnému studiu a pak není možné, aby se jim možnost speciální třídy upírala,“ říká Mostečanka. Proč má takový názor? „Už proto, že pedagog, který pracuje ve speciální škole, v takzvaných zvláštních třídách, opravdu musí vystudovat speciální pedagogiku, což znamená, že musí mít skutečně kompetenci a dostatečnou způsobilost k tomu, aby mohl s takovými dětmi pracovat – s těmi, které potřebují individuální přístup. Musí být tedy zdatnější než pedagog v běžné základní škole. To se úplně opomíjí, o tom se vůbec nemluví,“ objasňuje svůj postoj, který považuje za správná a přínosný pro romské děti.