S největší pravděpodobností se jedná o mladou letošní vlčici. Příčinu smrti i to, zda jde skutečně o vlka, prověří pitva a genetická analýza. Zdá se, že zahynula po zápasu s jiným zvířetem, pravděpodobně prasetem divokým. Nasvědčují tomu stopy v okolí.

„Na výsledky pitvy netrpělivě čekáme. Pokud došlo skutečně k zápasu s divokým prasetem, je to další jasný důkaz, že vlci ve zdejší krajině plní svou funkci a prasata loví. Jejich kořistí je i tzv. zvěř vysoká, která působí nemalé škody na zemědělských kulturách a brání také přirozené obnově lesa, protože okusuje mladé stromky. Právě divoká prasata, daňci a srnci jsou převažující potravou vlků. Přítomnost těchto šelem tak pomáhá zlepšit stav zdejších lesů,“ vysvětluje Ladislav Pořízek z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, ředitel Správy CHKO Kokořínsko-Máchův kraj.

Předběžné analýzy trusu vlků ze severních Čech prokazují, že jejich potrava se příliš neliší od potravy saských vlků [1]. Patnáct let trvající výzkum vlčího trusu v Německu na 6581 vzorcích prokázal, že hlavní složkou vlčí potravy jsou: srnec (52 %), prase divoké (17 %), jelen (10,7 %), daněk (6,2 %); hospodářská zvířata tvoří 1,1 %.

To, že prasata divoká jsou běžnou součástí vlčího jídelníčku, dokládá zářijová fotografie vlka nesoucího sele přímo z oblasti Kokořínska [2]  i video z fotopasti v polských Stolových horách. Ne vždy je ale vlk v těchto střetech vítězem.

O nálezu mrtvého zvířete informovali AOPK ČR pracovníci státního podniku Vojenské lesy a statky. 

Poznámky:

[1] Analýza složení potravy bude jedním z výstupů tříletého přeshraničního projektu OWAD, který je zaměřen na sdílení zkušeností při ochraně vlka („Objektivní akceptace vlka v člověkem pozměněné přeshraniční krajině – OWAD“). Měl by zpřesnit informace o výskytu a šíření vlků do České republiky, koncepční přístup k jejich ochraně a zmírňování konfliktů, které návrat vlků může přinášet. Projektovým územím je Karlovarský, Ústecký a Liberecký kraj, dopad však bude celorepublikový.  Cílem projektu, jehož hlavním nositelem je Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU), je posílit přeshraniční spolupráci mezi Českou republikou a Saskem při výměně informací a zkušeností s ochranou vlků a snižováním rizika konfliktů, které tato šelma může působit. Kromě vědců z Fakulty životního prostředí ČZU se na projektu z české strany podílí Ministerstvo životního prostředí ČR (MŽP) a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR). Za německou stranu je projektovým partnerem Senckenbergská přírodovědná společnost zastoupená Muzeem pro přírodovědu ve Zhořelci (Museum Görlitz).

[2] viz