„Sčítání“ se uskutečnilo již po šestatřicáté, letos podruhé se mapoval i výskyt šelem v CHKO Bílé Karpaty. Ve stejné době se monitoroval pohyb rysů, vlků a medvědů na slovenské straně hor, na území CHKO Kysuce.

Během jednorázového sledování se většinou nepodaří podchytit všechny jedince, ale podle všech aktuálních poznatků se nyní v CHKO Beskydy a v pohraničním slovenském území pohybuje cca 12 dospělých rysů, jedna vlčí smečka se vyskytuje v Javorníkách převážně na slovenské straně, v Moravskoslezských Beskydech byly nalezeny stopy dalších dvou zvířat, na severu CHKO Beskydy pak jednoho vlka. Přítomnost medvědů nebyla potvrzena ani v CHKO Beskydy, ani v javornické části CHKO Kysuce, což však neznamená, že zde medvědi nežijí - je pravděpodobné, že se v zimě zdržovali v nepřístupných horských lokalitách.

„Je potěšující, že rysi, vlci a medvědi dokážou žít i v tak „přelidněných“ horách, jako jsou Beskydy. Početnost těchto šelem na okraji Karpat však není a nikdy nebude velká, pro zdejší horskou přírodu je ale jejich přítomnost zásadní. Proto je potřeba důsledně chránit jak jednotlivé šelmy, tak jejich životní prostředí. Neméně důležité je zabezpečit fungující migrační koridory, kterými putují do Beskyd z početnějších slovenských a polských populací,“ vysvětluje Dana Bartošová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Správy CHKO Beskydy.

„V monitoringu šelem je třeba pokračovat, protože zjištěný počet zvířat je pro nás vodítkem, jak se jim v našich horách daří. Náš monitoring proto probíhá, byť v nižší intenzitě, celoročně. Uvítáme také veškeré poznatky a informace od veřejnosti. Svá pozorování nám mohou lidé zasílat na e-mail stopy@selmy.cz,“ dodává Michal Bojda z Hnutí DUHA Olomouc.

Při hodnocení nálezů se bralo v úvahu stáří stop, jejich rozměry, vzdálenosti mezi lokalitami pozorování. Nalezený trus byl odebrán pro odbornou analýzu (potrava, DNA). Odhad, resp. co nepřesnější stanovení početnosti rysů a vlků, se opíral o poznatky z dlouhodobého monitoringu velkých šelem prováděného průběžným sledováním predátorů a s využitím moderní techniky (fotopasti), díky níž lze identifikovat konkrétní jedince, zejména rysy. V tomto směru má nejvíce informací Hnutí DUHA. Vzhledem k aktivnímu pohybu šelem bylo třeba dát pozor na duplicity, protože někteří stejní jedinci byli zachyceni různými mapovateli.

Rysi byli zjištěni na tradičních lokalitách CHKO (Čertův Mlýn, Kněhyně, Smrk, Lysá hora, Travný), v lesích kolem vodárenské nádrže Šance a v pohraniční části Beskyd (Bílý Kříž - Malý Polom). Další jedinci byli zaznamenáni v Javorníkách, kde se rozsáhlejší rysí teritoria nacházejí na slovenském území. Potěšující bylo zjištění rysa ve Vsetínských Beskydech, protože v předešlých letech se zde tyto šelmy objevovaly vzácně. Bez pozitivních nálezů zůstal severovýchod Moravskoslezských Beskyd (Slavíč, Ropice, Javorový, Ostrý, Kozubová...) a Veřovické vrchy na západě CHKO, ačkoliv tam rysi mají srovnatelné podmínky.

Kromě chráněných šelem a běžných druhů (jelen, srnec, zajíc, veverka, liška, kuny, jezevec atd.) byl zaznamenán výskyt dalších vzácných živočichů: vydra říční, tetřev hlušec, jeřábek lesní, puštík bělavý, krkavec velký, ledňáček říční. Na sousedním území CHKO Kysuce byl pozorován pár orlů skalních.

Výsledky mapování budou uloženy do centrální databáze Agentury ochrany přírody a krajiny ČR a využity při rozhodování v ochraně přírody. AOPK ČR, Správa CHKO Beskydy děkuje všem účastníkům za pomoc a spolupráci při realizaci této akce.