Pověření inspektoři tak výměnou za „všimné“ záměrně přehlíželi zapáchající hovězí maso či drůbeží maso kontaminované salmonelou, které bylo určeno na vývoz do Evropy.  Podle závěrů brazilského federálního úřadu pro vyšetřování zaměstnanci dvou největších zpracovatelských gigantů působících na Brazilském trhu (JBS a BRF) platili federálním inspektorům bezpečnosti potravin, aby ignorovali nesoulad obsahu a značení potravin (výsekové maso bylo nahrazováno sójou či levnější náhražkou), prošlou záruční lhůtu, nebo aby dokonce vystavovali falešná veterinární potvrzení na zdravotně závadné maso. Ke spotřebitelům se tak dostávalo jídlo připravené maso zkažené či připravené ze surovin obsahujících karcinogeny.

Potravinový a politický skandál
Výtěžek z této korupční činnosti měl pak prostřednictvím dalších machinací směřovat na účty vládnoucí strany prezidenta Michela Temera Brazilské demokratické hnutí. Skandál je tak s to otřást již tak křehkou brazilskou politickou scénou, která se v posledních letech musela vypořádat s trestním řízením proti bývalé prezidentce Dilmě Roussefové za hrubé porušení povinností při správě veřejných zdrojů. Pořádání Olympijských her a Mistrovství světa ve fotbale v rychlém sledu totiž vyčerpalo státní pokladnu více, než se předpokládalo, a bývalá prezidentka tak byla nucena Brazílii zadlužit ještě více, než povolovala ústava.

Zastaví se dovozy z Brazílie?
Zemědělství a potravinářství představuje v Brazílii jeden z klíčových sektorů národního hospodářství, přičemž po odhalení výše zmíněných nekalých praktik se důvěra v brazilské potravinářství nejspíš prudce propadne. Brazílie navíc z velké míry spoléhala na vývoz a zpráva o falšování veterinárních osvědčení pro tamní hovězí a drůbeží maso v Evropě nejspíš nevyústí jen o snížený zájem o brazilské produkty, ale dost možná povede k tomu, že veterinární správy v jednotlivých členských zemích EU na doporučení Evropské komise přijmou veterinárně-sanitární opatření proti dovozu veškeré brazilské produkce do doby, než dojde k nápravě situace.

Dovozy ohrožují soběstačnost
V tuto chvíli není jasné, zda a kdy bude v tomto smyslu konat také tuzemská Státní veterinární správa, nicméně zpráva potvrzuje rizika, na která Agrární komora ČR dlouhodobě upozorňuje, a to je klesající potravinová soběstačnost České republiky. V současné době jsme ve výrobě masa soběstační zhruba z 50 až 60 %. V České republice se přitom největší popularitě mezi spotřebiteli těší vepřové maso (přibližně 40 kilogramů ročně), kde se soběstačnost ČR pohybuje jen mírně nad padesáti procenty a drůbeží maso (přibližně 25 kilogramů ročně), jehož výroba by v ČR pokryla domácí poptávku jen z přibližně 66 %. Ještě před vstupem do Evropské unie to přitom bylo více než 90 %.

Zároveň se v posledních letech také v souvislosti s vyhlášením ruského embarga prudce zvyšuje objem dovozů masa za dumpingové ceny, což soběstačnost v zemědělských komoditách dále podrývá.

Systém kontrol se musí změnit
Na tyto dovozy se přitom dozorčí orgány nezaměřují tak, jak by měly, což v minulém roce potvrdil například výskyt bakterie salmonely ve vejcích z Polska a další potravinové skandály uplynulých let.  Podle našeho názoru by se měly kontrolní orgány daleko více zaměřit na dodržování podmínky ohlašování dovozů, falšování země původu či složení výrobku a také zdravotní nezávadnost. Zkrátka je třeba racionalizovat systém kontrol a neplýtvat finančními a lidskými zdroji zbytečně a bez užitku.

Pokud chtějí dozorčí orgány prostřednictvím velkého množství kontrol tuzemských producentů bez nálezů zákazníkům potvrdit, že české potraviny jsou bezpečné a kvalitní, měly by ty samé dozorčí orgány pracovat na tom, aby se tyto potraviny objevovaly na pultech obchodů, dodavatelé za ně dostávali férovou cenu a spotřebitel zároveň nebyl „okrádán“ a manipulován prostřednictvím rozdílných marží. Jedině tak je možné dosáhnout toho, co je v zahraničí naprosto běžné, tedy toho, že se na pultech obchodů objevují potraviny domácího původu minimálně ze tří čtvrtin.

Jen jedna kvalita
Domácí produkce je přitom zpravidla také díky činnosti místních dozorčích orgánů kvalitní, dosledovatelná a nezávadná. Čeští chovatelé a zpracovatelé jsou připraveni poptávku po kvalitním, bezpečném a chutném masu, mléce či vejcích naplnit a rozšířit, pokud k tomu přispějí i požadavky spotřebitelů na to, aby se na pultech obchodů objevovaly české potraviny. Poznat je spotřebitel nyní může jednoduše podle označení „Česká potravina“, které garantuje ministerstvo zemědělství nebo podle toho, že byly vyrobeny podle tzv. Cechovních norem, které zaručují využití tradičních postupů a především poctivých surovin.  V posledních dnech a týdnech se v souvislosti s jednáním představitelů zemí tzv. Visegrádské čtyřky a následném jednání ministrů zemědělství členských zemí Evropské unie hodně diskutovalo o tzv. dvojí kvalitě potravin, kdy jsou do České republiky dováženy ze zahraničí produkty sice pod stejným označením, ale s jiným složením, než s jakým se prodávají v zemi původu. České potraviny jsou přitom jednoznačnou odpovědí na dvojí kvalitu, protože mají kvalitu jen jednu, tu nejvyšší.