„K nárůstu početních stavů pomohlo nejenom úspěšné rozmnožování zubrů ve velké části tuzemských chovů, ale také založení nového stáda v Zoo Tábor,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel společnosti Česká krajina. Ta je v tuzemsku regionální kanceláří mezinárodní organizace European Bison Conservation Center (EBCC). Stádo v Táboře je cenné také z dalšího důvodu. Jako první česká zoologická zahrada tam založili chov vzácnější, takzvané nížinné linie. Ostatní tuzemské ZOO chovají takzvanou nížinně-kavkazskou linii.   

Zubři se kromě zoologických zahrad chovají také v tuzemských oborách, rezervacích, farmových chovech i v jednom malém zooparku. V chovech celkově převládá nížinná linie, k níž patří 66 tuzemských zubrů. „Nížinnou linii založilo pouhých pět zvířat pocházejících z Bělověže v Polsku. Tato linie je nejen zoologicky hodnotnější, ale vykazuje také celkově lepší kondici,“ vysvětlil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd České republiky.

Oproti roku 2015 jde o nárůst téměř o jednu pětinu. Pokud bude současný trend pokračovat, mohl by počet zubrů v České republice již letos překročit symbolickou stovku. V roce 1993 přitom plemenná kniha v České republice evidovala jen 16 zubrů ve třech zoologických zahradách. V roce 2000 žilo v tuzemsku 38 kusů zubrů ve čtyřech soukromých chovech a třech zoo.

Celosvětová čísla počtu zubrů za rok 2016 ještě nejsou známá. V roce 2015 tvořilo celosvětovou populaci 6083 zubrů. Pro záchranu tohoto druhu je přitom potřeba dosáhnout počtu nejméně 10 000 kusů.

Zubři byli po první světové válce v přírodě zcela vyhubeni člověkem. Přežilo jen několik kusů chovaných v zajetí. Z nich se podařilo sestavit skupinu 12 zubrů, kteří vytvořili základ současné populace. K vzácnější, nížinné linii z nich patřilo pouhých sedm kusů, z nichž však jen pět zanechalo potomky. V plemenné knize zubra evropského jsou evidováni pouze čistokrevní zubři pocházející z dvanácti zakladatelů.

Ochranářská organizace Česká krajina na projektech spojených s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Na péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním ve tvaru DMS KRAJINA 30, DMS KRAJINA 60 nebo DMS KRAJINA 90 na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30, 60 nebo 90 korun, na projekty neziskové organizace jde 29, 59 nebo 89 Kč korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz. 

Projekty návratu a ochrany velkých kopytníků podporují společnosti Ekospol, Net4Gas, Pivovar Zubr, Nadační fond rodiny Orlických, JK Jewels, Semix, Megabooks CZ, Operační program Životní prostředí, Státní fond životního prostředí, Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Středočeský kraj, Město Milovice, Město Benátky nad Jizerou, American International school ve Vídni, milovická Mateřská škola Kostička, sdružení Přátelé a rodáci Milovic i veřejnost. V rámci svého dobrovolnického programu projekt podpořili i studenti z Townshend International School v Hluboké nad Vltavou.

O společnosti Česká krajina: Ochranářskou společnost Česká krajina (www.ceska-krajina.cz) založil v roce 2007 Dalibor Dostál, politolog, novinář a bývalý šéfredaktor celostátní redakce Deníku. Jako novinář se dlouhodobě věnoval právě tématům ochrany přírody, životního prostředí, ale i filantropie a neziskového sektoru. Za to obdržel v roce 2009 Poděkování Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové a v roce 2011 cenu Mediální čin roku od Nadace OKD. Spolupracuje s Fórem dárců, je členem poroty Starosta roku, členem novinářské poroty ceny Via Bona a členem hodnotící komise občanského sektoru v ČR pro USAID.