Objem vnitřního stěhování byl v období let 2005 až 2015 nejvyšší v roce 2007, kdy dosahoval 256 tisíc obyvatel. Nejnižší byl v roce 2005. Tehdy činil 214 tisíc. Od roku 2009 se pohybuje mezi 233 a 242 tisíci.

Vnitřní migrací došlo v letech 2011 až 2015 k populačnímu růstu pouze ve Středočeském, Plzeňském, Jihomoravském a Jihočeském kraji. „Konkrétně ve středních Čechách byl tento nárůst na úrovni 45 tisíc obyvatel. Naopak nejvýznamnější pokles počtu obyvatel v návaznosti na vnitřní migraci byl zaznamenán v Moravskoslezském kraji, a to o téměř 16 tisíc,“ uvádí předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová.

Na okresní úrovni byly nejsilnější migrační proudy mezi lokalitami zahrnujícími převážně největší města, jako je Praha, Brno-město, Ostrava-město a Plzeň-město, a okresy tvořenými zázemím těchto metropolí. „Nejvýznamnější migrační proudy byly mezi Prahou a sousedními okresy. Z Prahy se v letech 2011 až 2015 vystěhovalo 21 tisíc osob do okresu Praha-východ a 18 tisíc osob do okresu Praha-západ,“ říká Marek Rojíček, místopředseda ČSÚ, s tím, že silné migrační proudy byly patrné i v opačném směru.

Další početně významné stěhování probíhalo v období let 2011 až 2015 z Brna-města do Brna-venkova. Týkalo se 15 tisíc lidí, opačným směrem pak 6,5 tisíce. Na severní Moravě byl patrný hlavně migrační tok z okresu Karviná do okresu Ostrava-město, kam přišlo 5,3 tisíce osob. Řada lidí se však stěhovala i mezi okresy Karviná a Frýdek-Místek, Liberec a Jablonec nad Nisou, Pardubice a Chrudim nebo Sokolov a Karlovy Vary. Na delší vzdálenost proběhly nejvýznamnější změny adres mezi Brnem-městem a Prahou (3,8 tisíce) a mezi Ostravou-městem a hlavním městem (2,5 tisíce).

Na toto téma dnes proběhla přednáška na půdě Senátu.