Čeští zaměstnavatelé tak ztratí svou konkurenční výhodu. Hospodářská komora ČR novou směrnici o vysílání pracovníků odmítla, k její iniciativě se připojili prezidenti obchodních a průmyslových komor Visegrádské skupiny.
„Pokud by revidovaná směrnice byla schválena, budou firmy z nových členských zemí EU de facto vyhnány ze západních trhů. Podkopána bude ale i konstrukce samotné EU, protože hned dva z jejích hlavních ekonomických pilířů, totiž volný pohyb pracovních sil a služeb, by byly zbourány,“ vysvětluje zásadní obavy z nové iniciativy bruselských úředníků tajemník Hospodářské komory ČR Tomáš Vrbík.
Prezidenti obchodních a průmyslových komor Visegrádské skupiny se proto dohodli na společném odmítavém stanovisku k návrhu revize směrnice o vysílání pracovníků. Tuto pozici budou všechny partnerské komory uplatňovat v probíhající veřejné konzultaci vyhlášené Evropskou komisí. Společný postoj bude tlumočen i evropské asociaci obchodních a průmyslových komor EUROCHAMBRES jako inspirace pro jiné hospodářské komory a za účelem dalšího koordinovaného postupu.
Hospodářská komora ČR zároveň oceňuje, že podobně kritickou pozici k návrhu revize směrnice o vysílání pracovníků zaujala i řada státních orgánů, jako je Úřad vlády ČR, Ministerstvo práce a sociálních věcí a Senát Parlamentu ČR.
Revize navrhuje změny ve třech oblastech: odměňování vyslaných pracovníků, včetně případů subdodávek, pravidla týkající se zaměstnanců agentur práce a dlouhodobého vysílání pracovníků. Dle nových pravidel by vyslaní pracovníci měli být odměňováni za stejných podmínek jako pracovníci v hostitelské zemi. Dnes ale zaměstnavatelé nejsou povinni platit vyslaným pracovníkům více než minimální mzdu stanovenou v hostitelské zemi a mzdová politika tak je určitou konkurenční výhodou, což představuje jeden ze základních a přirozených tržních principů.
Případ připomíná opatření Německa, které zavedlo, že podle zákona o minimální mzdě § 20 MiLoG jsou zaměstnavatelé i se sídlem v zahraničí povinni svým v tuzemsku zaměstnaným pracovníkům vyplatit mzdu za vykonanou práci nejméně ve výši stanovené minimální mzdy v Německu. Ta byla zavedena 1. ledna 2015 ve výši 8,50 EUR / hod., což by ale zkomplikovalo situaci českým dopravcům. Zákon začal být aplikován i na dopravce a jejich zaměstnance, a to kromě přepravy po území Německa (tzv. kabotáže) i na cílovou dopravu, kdy je v Německu nakládka či vykládka, ale i na tranzitní dopravu. Německý případ napadla Hospodářská komora ČR a připojily se k ní nejen další komory Visegrádské čtyřky, ale i Bulharska, Srbska, Slovinska, Španělska a Litvy. Sporem se v současnosti stále zabývá Evropská komise.
V příloze naleznete znění deklarace, kterou podepsali prezidenti obchodních a průmyslových komor V4.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva