„Stát v ochraně nejkřehčích seniorů v domovech absolutně selhává. Nejenže kvůli pozdě dodaným ochranným pomůckám a nefunkčnímu systému testování nemůžeme efektivně předcházet zavlečení nákazy do zařízení, ale nemáme ani kam převážet infikované seniory. Pražská hygiena i pracovníci domovů obvolávají nemocnice stále dokola, klienty, kterým je přes 80 let a mají zatím lehký průběh, ale státní nemocnice přijmout nechtějí. Zůstávají v domovech, kde je nemožné vytvořit takové podmínky pro izolační ošetřovatelství jako na infekčních lůžkách. Mantrou ministerstva se stalo schovávat se za názor, že nemocnice přece nemohou přijmout každého nakaženého seniora, přitom tady jde o potřebu co nejvíce chránit před infekcí ty nejvíce křehké, kteří zůstávají v kolektivních zařízeních. Tragické je především to, že zdravotní systém není přetížený, jako v jiných zemích, stát ta infekční lůžka prostě nevytvořil a na péči o seniory v domovech rezignoval. Cítíme se spolu s pracovníky domovů strašně, voláme o pomoc, ale odpovědní politici dělají, že nás neslyší. Vláda vydává jen teoretické pokyny, kterými si nad situací myje ruce, nezajímá se ale o realitu. Je to alibismus,“ popsala radní pro sociální politiku a zdravotnictví Milena Johnová.

První pokyny pro ochranu lidí v domovech pro seniory vydalo Ministerstvo zdravotnictví až před týdnem v pátek, v té době ale už měla Praha obdobná pravidla mezi své poskytovatele rozeslaná. V pondělí je pak hlavní město doplnilo o podrobný krizový plán škálovaných scénářů dle konkrétní situace v domově. Plán připravil tým expertů na geriatrii, epidemiologů a manažerů pražských seniorských domovů, je v souladu s doporučeními Pražské hygienické stanice a Státního zdravotnického ústavu. Účinná ochrana ale vázne především na chybějících kapacitách státních nemocnic.

Prioritou by totiž v této fázi mělo být okamžité přeložení infikovaného seniora z kolektivního zařízení sociální péče na karanténní zdravotnické lůžko, v případě mírného průběhu onemocnění to znamená především infekční lůžko v nemocnici. Sociální zařízení na rozdíl od infekčních oddělení zdravotní péče nejsou vybavená na vytvoření a udržení odpovídajících izolačních podmínek a infekční klienti představují i při velkém vypětí sil všech pracovníků velké riziko pro ostatní, zatím neinfikované uživatele zařízení.