Hodnota obratu českého AZO se v 1. čtvrtletí roku 2016 v porovnání se stejným obdobím roku 2015 zvýšila o 7,8 %. Na straně vývozu vzrostla hodnota meziročně o 5,3 % (tj. o 2,6 mld. Kč), zatímco na straně dovozu byla vyšší o 10,1 % (tj. o 5,3 mld. Kč). V důsledku toho vývoje došlo k dalšímu meziročnímu prohloubení bilančního schodku, a to o 2,7 mld. Kč na 6,6 mld. Kč, což je vzhledem k předchozím pěti letům nadprůměrně vysoká hodnota. Stupeň krytí dovozu vývozem se ve sledovaném čtvrtletí meziročně snížil o 4,0 p. b. na 88,4 %.

Výše bilančního schodku českého agrárního obchodu s EU 28, která v 1. čtvrtletí roku 2016 dosáhla 2,5 mld. Kč, se řádově vrátila na úroveň před dvěma roky. Pasivní bilance AZO ČR s třetími zeměmi se, na rozdíl od předchozího roku, ve sledovaném čtvrtletí roku 2016 meziročně mírně zlepšila na 3,8 mld. Kč[1]. Méně významná skupina třetích zemí zaujímala v českém AZO v 1. čtvrtletí roku 2016 na straně exportu 8,2 % a na straně importu 13,8 %[2], v obou případech tak došlo k meziročnímu snížení jejich zastoupení (o 0,5 p. b., resp. o 1,6 p. b.).

Podíl agrárního zboží v celkovém českém importu se v 1. čtvrtletí roku 2016 meziročně zvýšil o 0,6 p. b. na 6,7 %, tj. na relativně vysokou hodnotu vzhledem k předchozím letům, zatímco na straně importu se jeho podíl nezměnil a činil stejně jako v předchozích třech letech 5,0 %. Dlouhodobě vyšší zastoupení mají agrární produkty v obchodě s Unií nežli třetími zeměmi.

Nejvíce exportovanými položkami z ČR byly v 1. čtvrtletí roku 2016 cigarety (s 11,6% podílem na českém agrárním vývozu), řepkový olej[3] (6,1 %), káva (5,8 %), pšenice (5,2 %), čokoláda a kakaové přípravky (4,7 %), pekařské zboží (4,6 %), přípravky používané k výživě zvířat (4,4 %), nezahuštěné mléko a smetana (3,6 %), a to zejména surové mléko[4], potravinové přípravky[5] (3,6 %), cukrovinky (bez kakaa) (3,0 %), pivo (2,8 %), živý skot (2,4 %), sýry a tvaroh (2,3 %), limonády (2,1 %), dále masné přípravky a konzervy, slad, ječmen, uzenky a salámy, výtažky a koncentráty z kávy vč. přípravků na jejich bázi, řepkové pokrutiny, semena řepky, živá drůbež, zahuštěné mléko a smetana a cukr.

Mezi nejvíce importované zboží do ČR patřily ve sledovaném čtvrtletí vepřové maso (s 5,7% podílem na českém agrárním dovozu), káva (5,5 %), čokoláda a kakaové přípravky (5,1 %), cigarety (4,1 %), pekařské zboží (3,7 %), sýry a tvaroh (3,3 %), potravinové přípravky (3,3 %), přípravky používané k výživě zvířat (2,9 %), řepkový olej (2,8 %), maso a droby drůbeže (2,7 %), citrusové plody (2,2 %), dále banány, víno, cukrovinky, limonády, kukuřice, sójové pokrutiny, lihoviny, konzervované ovoce vč. ořechů, hovězí maso, přípravky z mouky, krupice, škrobu nebo mléka, rajčata, výtažky a koncentráty z kávy vč. přípravků na jejich bázi, papriky a rybí filé aj. rybí maso.

V komoditním pohledu způsobil zhoršení bilance českého AZO především pokles hodnoty netto-vývozu pšenice (o 1,0 mld. Kč), dále řepkových semen, cukru a mléka spolu s nárůstem netto-dovozu kukuřice[6]. U pšenice, řepkových semen a mléka se netto-vývoz snížil především do Německa, v případě cukru a kukuřice se zhoršila bilance s Rakouskem a Maďarskem. Mimo to se také prohloubila záporná bilance obchodu se zeleninou (vč. brambor). Hodnota bilančního pasiva v obchodě s masem se však snížila. Jak v případě vepřového, tak i drůbežího se projevil výraznější pokles hodnoty ve finančním vyjádření na straně dovozu nežli vývozu. U vepřového masa došlo zároveň i ke snížení objemu dovozeného a vyvezeného množství (o 1,3 %, resp. o 23,5 %), ačkoliv v menší míře nežli jejich finančních hodnot. U drůbežího masa a drobů došlo k poklesu finanční hodnoty dovozu a vývozu, ačkoliv importované a exportované množství se zvýšilo (o 3,6 %, resp. o 25,7 %).

U řady komodit měl vývoj cen v 1. čtvrtletí roku 2016, stejně jako v celém předchozím roce, na AZO značný vliv. Např. u kávy, čokolády a ostatních kakaových přípravků, cukru a cukrovinek byly průměrné jednotkové ceny ve vývozu i dovozu meziročně výrazně vyšší. Tyto komodity spolu s řepkovým olejem a cigaretami (které jediné zaznamenaly pokles vývozní i dovozní ceny) vykázaly v českém AZO nejvýraznější meziroční přírůstky hodnot exportu a importu. Výjimkou byl cukr, který naopak patřil ke komoditám, jejichž vývozy i dovozy nejvýznamněji poklesly.

Na druhou stranu průměrné vývozní a dovozní ceny mléka, mlékárenských výrobků a masa byly meziročně nižší, což odpovídalo i poklesu producentských cen těchto komodit v EU v důsledku vysoké nabídky.

Přehledy nejvýznamnějších odběratelů a dodavatelů agrárního zboží z/do ČR v 1. čtvrtletí roku 2016 se vůči pořadí za celý rok 2015, ale i 1. čtvrtletí roku tohoto roku, mírně pozměnily. Český agrární vývoz směřoval v první čtvrtině roku 2016 především na Slovensko (24,0 %), do Německa (17,2 %) a Polska (12,1 %), dále do Itálie (8,7 %), Rakouska (5,5 %), Maďarska (4,3 %) a Spojeného království (3,9 %). Dohromady zaujímaly tyto země v českém agrárním vývozu zhruba tři čtvrtiny. Meziročně nižší byla zaznamenána hodnota vývozu do Německa (o 1,2 mld. Kč, tj. o 11,9 %) a Rakouska (o 0,5 mld. Kč, tj. o 15,4 %) a mimo uvedené země také do Francie a Belgie.

Český agrární dovoz pocházel ve sledovaném čtvrtletí zejména z Polska (20,5 %) a Německa (20,2 %), dále z Nizozemska (7,1 %), Slovenska (5,9 %), Španělska (5,9 %), Itálie (5,1 %), Maďarska (3,6 %), Francie (3,4 %) a Rakouska (3,3 %), přičemž společně tvořily v českém agrárním dovozu tyto země tři čtvrtiny. Meziroční pokles hodnoty byl v rámci nich zaznamenán pouze ze Slovenska (o 8,0 %) a v nepatrné míře z Rakouska (o 1,4 %).

V rámci obchodu s třetími zeměmi je, i navzdory stále platícímu embargu, hlavním odběratelem agrárních výrobků z ČR nadále Rusko (vývoz do něj vzrostl meziročně o 23 %) a naopak největšími dodavateli jsou Čína, Turecko a Brazílie (ačkoliv z této země vykázala ČR nejvýraznější pokles hodnoty dovozu[7]; o 40 %). Další země již dosahují v českém agrárním vývozu a dovozu méně než 1% podíl.

Teritoriálně se v meziročním porovnání zhoršila v 1. čtvrtletí roku 2016 především záporná bilance obchodu s Polskem (o 2,0 mld. Kč) a Německem (o 1,4 mld. Kč). Z Polska výrazně vzrostla hodnota netto-dovozu (v důsledku vyššího dovozu) kávy, řepkového oleje a cukrovinek[8]. Dále se změnila aktivní bilance na pasivní v obchodě s Francií a Rumunskem (v obou případech vlivem změn v obchodě s tabákovými výrobky)[9].

Naproti tomu se Slovenskem se aktivní bilance stejně jako v předchozích letech, v souladu s rostoucím trendem, navýšila o jednu pětinu. Nárůst bilančního aktiva vykázal také obchod s Itálií a Spojeným královstvím (vlivem nárůstu vývozu cigaret a v případě Spojeného království i zásluhou mimořádného exportu řepkového oleje a pekařských výrobků, konkrétně sladkých sušenek).

Pozn.:
EU 15 – původní členové EU, EU 13 – noví členové EU (od 2004), TZ - třetí (mimounijní) země.
Zdroj: Databáze zahraničního obchodu ČSÚ, květen 2016, výpočet ÚZEI
Údaje o zahraničním obchodu za březen 2016 zveřejnil Český statistický úřad 9. května 2016. Data za 1. čtvrtletí roku 2016 a za rok 2015 jsou předběžná, údaje za předchozí roky jsou již definitivní.

-------------

[1] Součet hodnot bilance obchodu s EU 28 a s třetími zeměmi se nerovná celkové bilanci, neboť v něm není zahrnuta ta část obchodu, která není v databázi přiřazena konkrétní zemi.
[2] Tento údaj platí, sledujeme-li dovoz podle země původu. V případě jeho sledování podle země odeslání činil podíl 6,4 % a meziročně poklesl o 0,8 p. b.
[3] Řepkový olej celních kódů HS 1514 11 a 19, tj. s nízkým obsahem kyseliny erukové.
[4] Surové mléko vymezeno přibližně položkou celního sazebníku KN 0401 20 99.
[5] Potravinové přípravky jiné, vymezené dle celního sazebníku HS 2106.
[6] V 1. čtvrtletích byla v posledních letech finanční hodnota bilance obchodu s kukuřicí zpravidla pasivní, zatímco v ostatních čtvrtletích aktivní (s tím, že v množstevním vyjádření byla vždy aktivní), neplatilo to však pro 4. čtvrtletí roku 2015, kdy byly pasivní v hodnotě i množství.
[7] Klesající trend hodnoty dovozu po předchozím růstu lze konstatovat již průběhu roku 2015.
[8] Dlouhodobě aktivní bilance obchodu s Polskem u řepkového oleje a cukrovinek se tak změnila (již ve 4. čtvrtletí roku 2015) na pasivní. [
9] V případě Francie se bilance vrátila zpět do obvykle záporných čísel, zatímco v případě Rumunska byla bilance záporná poprvé.