To byl i případ rozlehlé vily v Brně. V době, kdy už Ministerstvo kultury jednalo o jejím zpamátnění, majitel odstranil štukovou výzdobu i střechu a zboural historickou verandu. Stavební úřad městské části mu ale postupné rozebírání domu nevytkl. Naopak zhodnotil práce na vile jako udržovací a postačilo mu jejich oznámení. Nadto se neohradil ani vůči tomu, že samotnou demolici vily stavebník oznámil podle nevhodného ustanovení zákona, které se vztahuje pouze na živelní události nebo velké havárie. Podle zjištění ombudsmana úřad dění na stavbě ani dostatečně nekontroloval: „Přestože stavební úřad měl indicie, že chce stavebník historicky cenný dům zbourat, ponechal vilu téměř rok bez jakéhokoliv dozoru,“ shrnul ombudsman Stanislav Křeček.

Teď stavební úřad městské části Brno-střed sdělil, že v duchu opatření navržených ombudsmanem bude napříště Ministerstvo kultury vždy informovat o všech zamýšlených zásazích do staveb, u kterých probíhá řízení o jejich prohlášení za kulturní památku. Zároveň vedení úřadu poučilo úředníky, jaké práce mohou považovat za udržovací a stačí je pouze oznámit, a na jaké zásahy potřebuje stavebník povolení.

Podobně stavební odbor magistrátu ombudsmanovi oznámil, že bude důsledný při dohledu nad postupy podřízených úřadů. Nemělo by se tedy už opakovat to, co se stalo v případě vily na ulici Hlinky. Tehdy magistrát sice vytkl stavebnímu úřadu městské části nečinnost nebo nesprávné hodnocení udržovacích prací, pak ale neověřil, zda úřad své chyby napravil.

Odbor památkové péče magistrátu přislíbil operativní spolupráci a komunikaci s ostatními úřady v případech, kdy stavební práce mohou ovlivnit památkovou hodnotu staveb nebo se jí přímo dotýkají.

„Potěšující je informace ministra kultury, že bude s Ministerstvem pro místní rozvoj jednat o pravidlech takzvaného institutu předběžné ochrany staveb. Jde o zvláštní režim u historicky cenných staveb, u kterých teprve běží proces jejich prohlášení za kulturní památku,“ ocenil ombudsman. Zákon stručně říká, že vlastník musí chránit stavbu před poškozením nebo zničením. Ministerstva by nyní mohla vytvořit společný materiál pro úředníky, kde se shrnou pravidla spolupráce stavebních úřadů a orgánů památkové péče u takových staveb, včetně například adekvátní rychlosti vyřízení.

Reakce úřadů podle ombudsmana ukazují, že se v šetření povedlo dosáhnout zamýšleného cíle: „Od začátku bylo jasné, že zbouraná vila a s ní spojený kus historie jsou už nenávratně pryč. Pokud ale i na základě našeho šetření teď budou úřady lépe spolupracovat a postupovat věcně správně, mohou tak pomoci zabránit poškození nebo úplnému zmizení dalších hodnotných staveb,“ uzavřel Stanislav Křeček s tím, že postupy stavebního úřadu Brno-střed a odboru památkové péče magistrátu sleduje i v aktuálním šetření týkajícím se nepovolených stavebních prací na jiném památkově cenném domě v širším centru Brna.