„Považujeme to za obrovský úspěch našich dlouhodobých snah o zachování dostupnosti stavebního řízení v území,“ říká předsedkyně SMS ČR Eliška Olšáková.

Sdružení místních samospráv ČR i přes drobné výhrady vůči některým ustanovením považuje konečnou verzi zákona za úspěch vyjednávání a spolupráce s vládou, která konečně naslouchala argumentům z území. „Do Sněmovny tak putuje novela obsahující Variantu II, která zachovává současnou síť stavebních úřadů, jejichž seznam bude možné aktualizovat vyhláškou. Do budoucna, stejně jako u matrik, by síť stavebních úřadů měla být hrazena výkonovým modelem financování,“ popisuje E. Olšáková.

„Novela, kterou vláda dnes schválila, navrací zpět smíšený model výkonu stavební agendy do obcí a měst. Jsem ráda, že nakonec vláda vyslyšela naše argumenty a praktické příklady a rozhodla se pro zachování současného modelu soustavy stavebních úřadů,“ říká Věra Kovářová, členka předsednictva SMS ČR, která se zachováním stavebních úřadů dlouhodobě zabývala: „Seznam stavebních úřadů nebude součástí zákona, jak bylo původně navrženo, ale bude vydáván vyhláškou a průběžně aktualizován. Znamená to, že bude soustava flexibilnější co do vzniku a zániku úřadů, což byla jedna z našich zásadních připomínek,“ dodává Kovářová.

V připomínkovém řízení bylo v květnu uplatněno více než 1300 zásadních připomínek nejen od povinných připomínkových míst z řad samospráv a oborových organizací, ale také rezortů, které neměly možnost se stejně jako ostatní připomínková místa účastnit vnitřního připomínkového řízení. „Tím, že neproběhlo vnitřní připomínkové řízení, ve kterém dochází nejen k vydiskutování si požadavků, ale také k odstranění zásadních nedostatků materiálu, museli jsme uplatňovat velký počet zásadních připomínek, a to v několika kolech. V případě takto rozsáhlé novely se jednalo o jedno z nejnáročnějších připomínkových řízení, po kterých bylo potřeba zahájit jednání se zástupci vlády.“ vysvětluje Petr Halada, člen předsednictva SMS ČR a starosta Kamýku nad Vltavou.

Přitom většina zásadních jednání je většinou uskutečněna před rozesláním materiálu k připomínkám. Tak také došlo k akceptaci myšlenky výkonového způsobu financování stavebních úřadů pro případ, že by byly všechny zachovány

„Nic není zadarmo a ani v případě zachování všech stavebních úřadů tomu tak nebude. Obce budou muset v budoucnu čelit rozhodnutí, zda si budou na chod stavebního úřadu připlácet a úřad zachovají, či zda se rozhodnou pro jeho uzavření. Takový model známe již z vedení matrik, kterým také před několika lety hrozilo zeštíhlování. Matriky nakonec zachránil přechod na výkonový model a neochota malých obcí být bez tohoto úřadu,“ vzpomíná P. Halada.

Otázka hrazení chodu stavebních úřadů dle výkonů přijde na řadu nejdříve rok poté, co vstoupí v účinnost část zákona věnující se soustavě stavebních úřadů, proto v tuto chvíli není možné predikovat, kolik která obec na výkonech dostane. Známé je pouze to, že stát nechce zvyšovat objem financí na chod stavební agendy, proto bude pracovat se stejným rozpočtem, který ovšem bude jinak přerozdělovat.