dne 27. 11. 2015 rozhodl Krajský pozemkový úřad pro hl. m. Prahu o vydání 46 ha pozemků v Březiněvsi včetně historického dvora čp. 1 Maltézským rytířům a zároveň téhož dne rozhodl o nevydání 10 ha pozemků Maltézským rytířům z důvodu jejich zastavěnosti a potřebě pro budoucí výstavbu veřejně prospěšných dopravních staveb, zejména Pražského silničního okruhu.

Naopak pozemkový úřad musel Maltézským rytířům vydat část pozemku, na kterém je plánována výstavba školy a školky, což jsou pouze stavby veřejného vybavení. Zákon o majetkovém vyrovnání však vydání pozemků pro stavby takového charakteru ukládá. Zákon nepřipouští pouze vydávání pozemků potřebných pro dopravní nebo technické stavby, což škola není.

Pozemkovému úřadu v Praze zbývá ještě rozhodnout o 54 ha státní půdy v Březiněvsi a Ďáblicích. Z toho na veřejně prospěšné stavby dopravní a technické infrastruktury (čistička odpadních vod, Pražský silniční okruh) zůstane blokováno    cca 6 ha. O tomto zbytku pozemků bude rozhodnuto pozemkovým úřadem v horizontu týdnů.

Pozemkový úřad se detailně vypořádal se všemi historickými okolnostmi původního vlastnictví pozemků a jejich odnětí komunistickým režimem. Shromažďování podkladů a studiu nejrozsáhlejšího spisu se pracovníci úřadu věnovali po dobu tří let, úzce spolupracovali s odborníky ze všech dotčených  archivů, s odborníky na pozemkovou, právní a historickou problematiku i s katastrem nemovitostí.

K jednotlivým problémům:

Původní vlastnictví: Maltézští rytíři vlastnili téměř celou ves Březiněves již od 15. století. Vlastnictví je doloženo zápisy v Zemských deskách a Pozemkových knihách.

Již tehdy byl řád tvořen složkou rytířskou a kněžskou. Hlavním představitelem byl v dané zemi velkopřevor a ústředním řádovým představitelem velmistr sídlící v Římě. V  Čechách byli duchovní členové řádu Maltézských rytířů sdruženi pod  názvem Konvent kněží rytířského Maltézského řádu v Praze. Majetek v Březiněvsi byl v pozemkové knize veden pro tento Konvent. Rozhodnutím Suverénního řádu Maltézských rytířů, jako nadřízené organizace, ze dne 18. 12. 2012 došlo ke sloučení Konventu s evidovanou právnickou osobou Suverénním řádem. Toto sloučení bylo rovněž potvrzeno Konferencí vyšších představených mužských řeholí v ČR. Pozemkový úřad je těmito listinami vázán. Vztah Suverénního řádu a Konventu lze přirovnat ke vztahu mateřské a dceřiné společnosti.

Za německé okupace bylo vlastnictví nemovitostí celému řádu v Čechách odňato a převedeno na Protektorát Čechy a Morava. Po válce došlo k restituci celého majetku zpět Konventu kněží rytířského Maltézského řádu v Praze, protože řád prokázal národní spolehlivost. Nemohlo tedy dojít současně ke konfiskaci téhož majetku.

Pozemkový úřad přesto zkoumal i úlohu tehdejšího převora Franze Wernera Bobeho.  Z tehdejšího vyšetřovacího spisu vyplývá pouze jeho osobní trestní odpovědnost jako konfidenta, způsobená zejména jeho vlastními kariérními ambicemi. Proto také ze 12 ti členů pražského konventu byli vyšetřováni a odsouzeni pouze dva členové německé národnosti. Žádná konfiskace majetku v Březiněvsi nikdy neproběhla, neboť k ní nebyly již tehdy shledány důvody.

Odnětí nemovitostí: 130 ha přešlo na čsl. stát na základě revise první pozemkové reformy, zák. č. 142/1947 Sb. a 50 ha přešlo na čsl. stát v nové pozemkové reformě, zák. č. 46/1948 Sb.

Revisní rozhodnutí bylo datováno 24. 2. 1948, z referátníku Ministerstva zemědělství vyplývá, že rozhodnutí bylo předáno do „výpravny“ 25. 2. 1948 a vypraveno bylo teprve 4. 3. 1948. Dle tehdy platného Správního řízení - vládní nařízení č. 8/1928 § 72 odst. 2 – „Rozhodnutí je vydáno doručením písemného jeho vyhotovení.“ Tzn. rozhodnutí nabývalo právní moci (bylo vydáno) až jeho doručením příjemci, tedy stejně, jak je tomu v současnosti. Tzn. rozhodnutí o revisi mohlo být vydáno nejdříve 5. 3. 1948, takže pohodlně spadá do rozhodného období po 25. 2. 1948.

Samotným revisním rozhodnutím však nedošlo k přechodu nemovitostí. Následovaly další akty vedoucí k samotnému odnětí nemovitostí, např. oznámení MZE  ze dne 22. 3. 1948 o zamýšleném převzetí nemovitostí zapsaných v knihovních vložkách č. 1, 2, 3, 4, 7,8, a9 pozemkové knihy pro k.ú. Březiněves a kn. vl. č. 27 pro k.ú. Ďáblice – Velkostatek Březiněves a výpověď z hospodaření; převzetí velkostatku Březiněves Státní obvodovou úřadovnou pro pozemkovou reformu v Praze ze dne 3. 11. 1948; seznam vyvlastněných nemovitostí MZE  ze dne 6. 7. 1950; přídělová listina pro Státní statek, nár. podnik ze dne 19. 9. 1958.

Pozemkový úřad se obrátil ve věci náhrady na množství archivů. Žádný doklad o poskytnutí náhrady za odňaté nemovitosti neexistuje. Ani žádný doklad, který by se jen výpočtem nějaké náhrady zabýval.

Restituční titul podle § 5  odst. 1 písm. a) zákona byl nepochybně splněn.