Ve své prezentaci se věnoval statistice činnosti odboru metodiky a kontroly tržní síly za poslední tři roky. Upozornil, že zatímco v roce 2016 převládalo vydávání výkladových stanovisek Úřadu spojené s přijetím nového zákona o významné tržní síle, v současné době dochází k přesunu činnosti odboru do oblasti šetření podnětů. Konstatoval, že nešvary nekalých obchodních praktik přetrvávají, získávají však sofistikovanější podobu. Nejčastěji se jedná o zalistovací poplatky, platby za služby bez protiplnění, nedodržení formálních náležitostí smluv vyžadovaných zákonem o významné tržní síle, nerovnováhu smluvních podmínek či rozdílné podmínky při srovnatelném plnění. Z rozhodovací praxe odboru v letošním roce místopředseda Solský informoval o rozhodnutích vydaných v případech společností Kaufland, Globus a Hruška.

Jeroen Capiau z pracovní skupiny pro potraviny při Generálním ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise detailně prezentoval návrh evropské směrnice o nekalých obchodních praktikách v rámci potravinového řetězce, představený v dubnu 2018 Radě EU. Předmětem směrnice je zavedení společné minimální úrovně ochrany proti nekalým obchodním praktikám ve všech členských zemích Unie, přičemž ochrana se vztahuje pouze na malé a střední podniky, které jsou dodavateli v potravinovém řetězci. Návrh směrnice definuje nekalé obchodní praktiky v tzv. black listu – jedná se o čtyři striktně zakázané obchodní praktiky (platba později než do 30 dní od obdržení faktury, zrušení objednávky na poslední chvíli, jednostranné a zpětné změny dodávek potravin či přenesení odpovědnosti za špatnou kvalitu zboží vzniklou u kupujícího na dodavatele) a v tzv. green listu – jedná se o praktiky přijatelné v případě, že jsou formulovány ex ante ve smlouvách obsahujících výhody pro obě strany (vracení neprodaných potravin dodavateli, zalistovací platby, příspěvky na reklamní a marketingové kampaně kupujícího). Dalších 40+ nekalých obchodních praktik bude podrobeno analýze. Capiau poznamenal, že členské státy Unie mohou zavést přísnější regulaci, přizpůsobenou vlastní aktuální situaci. Předpokládá se, že směrnice by měla být přijata do konce mandátu současného Evropského parlamentu, tedy do května 2019. Capiau konstatoval, že mezi členskými státy Evropské unie existují významné rozdíly v pravidlech v oblasti nekalých obchodních praktik, a to zejména v oblasti jejich aplikace. Pravidla v oblasti nekalých obchodních praktik stále nejsou zavedena ve všech členských státech Evropské unie. Capiau zdůraznil, že vzhledem k významné roli faktoru strachu v této oblasti, komplikující potírání nekalých obchodních praktik, je třeba vyřešit například otázky režimu utajení, možnosti iniciace vlastního šetření či ukládání sankcí, které jsou běžné v oblasti soutěžního práva.

Jindřich Fialka, ředitel odboru potravinářského v sekci potravinářských výrob Úřadu pro potraviny na Ministerstvu zemědělství, stručně připomněl historii vývoje zákona o významné tržní síle a podotkl, že současná diskuse vedená na unijní úrovni potvrzuje správnost rozhodnutí zaměřit zákon o významné tržní síle pouze na potravinový řetězec. Fialka připomněl, že Česká republika aktivně podporovala ustanovení evropského legislativního rámce pro potírání nekalých obchodních praktik platného pro celý potravinový řetězec, podpořila návrh směrnice, poskytne členským státům flexibilitu při implementaci specifických národních opatření a v oblasti potírání nekalých obchodních praktik bude pokračovat v prosazování svého zájmu na rozšíření působnosti směrnice na všechny dodavatele a kupující bez ohledu na jejich velikost. Úroveň ochrany proti nekalým obchodním praktikám je v České republice nad rámcem ochrany vymezené Evropskou unií v návrhu nové směrnice a Česká republika nebude svůj stupeň ochrany snižovat.