Po pádu komunismu v roce 1989 získali lidé na území Čech, Moravy a Slezska právo se svobodně hlásit ke své národnosti. Této svobody využili také příslušníci národa moravského. K moravské národnosti se podle statistik Českého statistického úřadu při sčítání lidu v roce 1991 přihlásilo 1 360 000 obyvatel, roku 2001 asi 380 000 obyvatel a roku 2011 pak 630 000 lidí. Je to největší národní celek vedle většinového národa českého.

Podle zákona o krajích zastupitelstvo kraje, na jehož územní žije dle posledního sčítání lidu alespoň 5 % občanů hlásících se k národnosti jiné než české, zřizuje výbor pro národnostní menšiny. Členy tohoto výboru jsou zástupci národnostních menšin, pokud je deleguje spolek utvořený podle zvláštního zákona; vždy však příslušníci národnostních menšin musí tvořit nejméně polovinu všech členů výboru.

Ze zdrojů posledního sčítání lidu, které jsou dostupné na webu Českého statistického úřadu, žilo na území

– Jihomoravského kraje 254 648, tj. 21%,

– Zlínského kraje 96 234, tj. 16%,

– Kraje Vysočina 35 852, tj. 6,9%

osob hlásících se k moravské národnosti, tedy více než zákonem požadovaných 5%.

V případě, že žádosti bude vyhověno, bude se jednat o první krok k legislativnímu uznání moravské národnosti. V případě, že žádost bude zamítnuta, bude se jednat o první krok k žalobě na porušení zákona, resp. k dalším žalobám.

Zdeněk Koudelka, Brno, mluvčí Moravské národní iniciativy

Pavel Dohnal, Hluk, mluvčí Moravské národní iniciativy