Ve snaze ušetřit dávají mnozí cestovatelé přednost samostatnosti před předem připraveným balíčkem služeb. Ovšem dovolená, u které si cestovatel zajistí sám letenky, hotel i transport, nemusí v souhrnu vyjít levněji než zájezd sestavený cestovní kanceláří. Hotel má totiž při komunikaci s každým jednotlivým klientem vyšší náklady, než když pronajme část své kapacity jinému podnikateli. Podobně budou místa v plně obsazeném charterovém letu zřejmě levnější, než při individuální rezervaci letenek krátce před odletem. Na druhou stranu v nabídkách poskytovatelů dílčích služeb se dají najít výhodné promoakce a speciální ceny.

Nejširší právní ochranu spotřebitelům zaručuje smlouva o zájezdu. Aby byl zájezd zájezdem ve smyslu práva, pak se musí jednat o soubor služeb cestovního ruchu, který trvá nejméně 24 hodin a obsahuje alespoň dvě z těchto plnění: ubytování, dopravu či jinou službu, která není doplňkem ubytování nebo dopravy a tvoří významnou část souboru služeb. „Objednáte-li si delší než jednodenní cestu například po německých hradech s průvodcem a zajištěnými vstupy, jedete na zájezd, i když budete přespávat jen za jízdy v autobuse,“ říká Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení spotřebitelské organizace dTest.

Vybrat si profesionálně sestavený balíček služeb může spotřebitel buď v cestovní kanceláři, nebo cestovní agentuře. Rozdíl mezi nimi ovšem nespočívá jen v názvu, ale i ve způsobu, jak podnikají a jak jsou kontrolovány. „Sestavovat a vlastním jménem prodávat zájezdy smí jen koncesovaná cestovní kancelář, nikdo jiný,“ vysvětluje Lukáš Zelený.

K podnikání cestovní kanceláře je třeba státního povolení. Proces jeho získání není nejjednodušší. K žádosti je třeba doložit platné pojištění proti úpadku nebo bankovní záruku a podrobný podnikatelský záměr. Je na pojišťovnách, aby si cestovní kanceláře prověřily a zvážily, zda se jim jako klienti vyplatí nebo ne. Stát tu přenesl přezkoumávání podnikatelských aktivit na jiného podnikatele, který má finanční zájem na tom, aby cizí podnikání bylo co nejbezpečnější, jinak by přišel o zisk. Kdo je tedy nepojistitelný, nemůže pořádat zájezdy.

Seznam cestovních kanceláří a přehled jejich pojistek vede Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Informace o pojištění musí každý zákazník jednoduše získat. „Pro jistotu, než si zájezd objednáte, zkontrolujte si kancelář, se kterou uzavíráte smlouvu. Bez pojistky zájezd prodat nesmí, ale co kdyby to někdo zkusil,“ doporučuje Lukáš Zelený.

Oproti tomu provozování cestovní agentury je živností volnou. Podnikateli stačí ohlásit živnostenskému úřadu, že chce podnikat, a může prodávat například jednotlivé služby cestovního ruchu (letenky, jízdenky, rezervovat hotely či kempy, shánět lístky na koncerty či sportovní utkání). Nikdy ale nesmí zájezdy sám organizovat a prodávat zákazníkům, nemá to povolené a hlavně není pojištěn.

Cestovní agentury běžně zprostředkovávají, tedy přeprodávají zájezdy jiných cestovních kanceláří. To mohou, zákazník je chráněn pojistkou cestovní kanceláře, agentura je vlastně subdodavatel. „Nakupujete-li zájezd v agentuře, pořadatelem ve smyslu zákona je někdo jiný a nároky z vad či úpadku byste uplatňovali u jiného podnikatele, než jste zájezd pořídili,“ upozorňuje Lukáš Zelený.

Když si najdete ubytování přes zprostředkovatelské servery jako booking.com, nepůjde o zájezd. V takovém případě uzavíráte ubytovací smlouvu přímo s ubytovacím zařízením, na které vás zprostředkovatelský server pouze odkázal. Z toho pak plynou specifické podmínky pro storno rezervace a také pro místní daně spojené s ubytováním, což je rozumné si vždy dopředu ověřit.

V cestovním ruchu působí i další subjekty. Pro platnost smlouvy o zájezdu není důležité, zda ji organizuje opravdu ten, kdo ze zákona smí, platná bude tak jako tak. Neoprávněný podnikatel může dostat pokutu. Kdo vypravuje zájezdy neziskově (tedy nikoliv soustavně, samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost za úplatu a za účelem dosažení zisku), jedná v souladu s právem. Skautské oddíly či jiné spolky, které jednou za čas vypraví své členy na delší výlet či společnou dovolenou, rozhodně nemusí být koncesovanými cestovními kancelářemi.

dTest, o.p.s. je největší českou spotřebitelskou organizací, která v ČR působí již od roku 1992. Je vydavatelem spotřebitelského časopisu dTest, na jehož stránkách jsou publikovány výsledky nezávislých a objektivních testů produktů, varování před nebezpečnými a zdravotně závadnými výrobky, informace o spotřebitelských právech a rady, jak tato práva účinně uplatňovat. dTest je součástí mezinárodní organizace International Consumer Research and Testing (ICRT) a evropské spotřebitelské organizace BEUC.

Poradenská linka časopisu dTest – 299 149 009 – je v provozu každý pracovní den od 9 do 17 hodin a spotřebitelé na ní mohou konzultovat s právními poradci časopisu dTest nejrůznější spotřebitelské problémy, a to za cenu běžného tarifu volání. Od spuštění v roce 2010 této možnosti využily již desetitisíce spotřebitelů a poradenská linka časopisu dTest se tak stala první a nejvyhledávanější cestou k řešení potíží, se kterými se zákazníci na trhu setkávají.