Bidar konstatuje, že když se dívá na muslimský svět, vidí bídu a utrpení, což ho hluboce zraňuje. Upozorňuje na "zrození démona“, za kterého považuje vznik Islámského státu. Muslimové dle jeho názoru ztrácí sami sebe a svoji důstojnost. "Plýtváte časem, když si odmítáte připustit, že démon se zrodil ve vašem středu. Přispěla k tomu vaše rozpolcenost mezi minulostí a současností a také neschopnost najít si své místo v současném civilizovaném světě,“ vzkazuje Bidar muslimům. Francouzský filozof rovněž kritizuje obvyklé tvrzení muslimů, že vražedné útoky nemají nic společného s nimi a s jejich islámem. "Hlásat do světa, že islám takové barbarství odsuzuje, je jistě důležité. Ale to samo o sobě absolutně nestačí!“ je přesvědčen.

"Místo, abyste přijali svoji zodpovědnost, tak obviňujete Západ z toho, že vás s násilnými projevy ostatních muslimů spojuje. Stále dokola jen opakujete, že terorismus není islám. Islám je podle vás ztělesněním dobra a míru. S válkou přece nemá nic společného,“ poukazuje Bidar a adresuje muslimskému světu jednu klíčovou otázku. "Proč se islamisté schovávají za vaši tvář a nikoli za tvář někoho jiného? Tento démon představuje obrovský problém a já se obávám, že mu zatím nejste schopni ani ochotni čelit. Jednou ale budete muset sebrat veškerou odvahu a utkat se s ním,“ doufá Bidar a vzkazuje muslimům, že je jeho povinností coby filozofa napřímo jim sdělit, že kořeny všeho zla jsou mezi nimi. "Dokud si to nepřiznáte a nezačnete tuto nemoc léčit, bude se vše ještě zhoršovat,“ má jasno Bidar.

• Celý text v angličtině najdete ZDE.

Renesance islámu

Bidar se podivuje nad tím, že ani západní intelektuálové nejsou schopni vnímat sílu náboženství. "Vždy mi říkají, že problém muslimského světa prý není islám, ale politika, historie a ekonomika. Úplně opomíjejí skutečnost, že náboženství je v některých společenstvích jejich hlavní podstatou. Duchovní krize může mít na jejich konání větší vliv než krize finanční,“ podotýká autor otevřeného dopisu. S mírným optimismem konstatuje, že existují síly, které jsou schopny čelit novým výzvám souvisejícím s reformou islámu. "V muslimském světě je mnoho mužů i žen, kteří jsou schopni povstat a zasadit se o renesanci našeho náboženství. Pro tuto část společnosti píši své knihy a těmto lidem nabízím svoji důvěru,“ píše Bidar.

Bidar však zároveň přiznává, že skupina reformistů zatím není příliš početná a nemá dostatečný vliv, aby něco mohla změnit. "Jsou si však dobře vědomi, že al-Káida, Islámský stát nebo An-Nusrá jsou jen nejvíce viditelné symptomy vážné nemoci. Její podstata tkví v neschopnosti podporovat demokracii, toleranci a náboženský pluralismus,“ popisuje filozof a kritizuje naopak síly v muslimském světě, které ze všeho špatného obviňují Západ. "Kolik času už jste promarnili tímto hloupým obviňováním, kterému sami přece dávno nemůžete věřit a za které se pouze schováváte, abyste mohli lhát sami sobě? Co je na současném muslimském světě obdivuhodného a hodného následování? Kde je dnes muslimský Gándhí nebo Mandela? Kde jsou velcí muslimští myslitelé, jejichž knihy by se četly po celém světě?“ neustává Bidar v pokládání provokativních otázek.

"Muslimský světe, kdo z tebe chce udělat jen oběť Západu, ten to s tebou nemyslí dobře"

Francouzský filozof vyčítá muslimskému světu, že si vykládá islám jako podrobení ostatních, přitom v koránu se prý výslovně podobné donucovací prostředky zamítají. "Jak může civilizace takovým způsobem zradit své posvátné texty? Pokládám si tuto otázku a jsem plně přesvědčen, že nastal ten nejvyšší čas dát prostor duchovní svobodě,“ míní Bidar. Odmítání svobody vyznání považuje za jeden z kořenů zla, kterým trpí celý muslimský svět. Za nutnost pokládá započít reformu islámu skrze vzdělání dětí. "Reforma by měla být založena na univerzálních principech, jako je demokracie, tolerance, občanská práva, rovnost mužů a žen, rovněž možnost kritiky náboženství,“ vypočítává autor a dodává, že pokud se k tomu reformní muslimové neodhodlají, budou zničení radikálním islámem i oni sami.

"Milý muslimský světe, jsem filozof a očekávám, že mě bude část z vás nazývat kacířem. Kdybych však v tebe nevěřil, nemluvil bych k tobě tak napřímo a bez obalu. Jak říkáme u nás ve Francii, kdo hluboce miluje, stejně tak i trestá. Ti, kdo na tebe dnes nejsou tolik přísní a chtějí z tebe udělat pouze oběť Západu, to s tebou nemyslí dobře. Já v tebe skutečně věřím. Věřím, že můžeme vybudovat svět, jenž je humánní a duchovní zároveň. Mír s tebou!“ uzavírá Bidar svůj osobně laděný vzkaz svým muslimským souvěrcům.