V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz situaci takto hodnotí přirodovědec Jiří Jírovec, který v roce 1986 emigroval do Kanady a dnes žije v ontarijském Poottaví.
Jak jste přijal zrušení vízové povinnosti s Kanadou?
Z osobního, čistě sobeckého hlediska, mi to bylo jedno, protože mám kanadský pas. Z opačné strany to je samozřejmě pozitivní krok. Česká média se příliš nezabývala důvody, proč byla víza zavedena a teď zrušena. Přesněji řečeno, jela dál na vlně zneužívání, údajně štědrých, kanadských sociálních dávek Romy. Náklady na těch pár tisícovek Čechů lze odhadnout na zlomek procenta celkových nákladů na sociální podpory v Ontariu. Taková čísla není vhodné zveřejňovat. Kanada je do jisté míry xenofobní, a tak občané často přijímají argumenty, že přistěhovalci ubírají domácím práci.
Typickou ukázkou jsou snahy zakázat import hokejových brankářů do juniorských soutěží. „Naši chlapci“ pak nemají možnost uplatnění, říkají tady. Kanadský problém s Romy byl ale převážně zahraničněpolitický. Přiznání politického azylu větší skupině lidí znamenalo potvrzení, že Česko, kanadský spojenec v NATO, má problémy s lidskými právy. Protože Kanada potřebovala urovnat vztahy s Evropskou unií, zařadila Česko na listinu bezpečných států. To prakticky znamená nemožnost získat politický azyl. Současně je pravda, že kanadská vláda provedla určitá zjednodušení celého procesu a může žádosti o azyl rychleji a definitivněji zamítat. Patrně k nelibosti na imigraci vydělávajících právníků.
Jak jste předznamenal, v Česku to ihned nastartovalo vlnu zpráv, že Romové opět začnou utíkat do Kanady. Jak v Kanadě vnímáte romské emigranty z Česka a celou problematiku?
Média se nezabývají nudnými detaily a zůstávají na povrchu. Je možné, že se špatně informovaní Romové do Kanady začnou vypravovat. Tady narazí již při vstupní kontrole na letišti, která je nemusí pustit dál. Pokud by se dostali k podání žádosti o azyl, narazí na seznam bezpečných států. Budou-li chtít povolení k pobytu, třeba v rámci sjednocení rodin, bude jim řečeno, že takovou žádost musejí podat zvenčí. Kdysi jsem do Britských listů napsal o příběhu Číňana Tenga. Seznámil jsem se s ním, když byl na stáži v našem podniku. Přišel s čínským diplomem v době masakru v Pekingu. Na univerzitě mu řekli, že čínský diplom mu platí tři roky, ale když bude Landed Immigrant, bude platit poloviční školné. Zažádat, že si může z USA, konsulát je za rohem v Buffalo. Akorát, že potřebuje americké vízum. To dostal a sjednali mu interview s konzulem. Na hranicích mu horlivý policajt vízum zrušil a nepustil ho dál. Pak v tom jeli právníci, formuláře byly přemístěny do Toronta a Teng šel s papírem na univerzitu. Tam mu řekli, že má smůlu, že mu diplom mezitím propadl, ale může začít od prvního ročníku.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský