Vůdci Evropské unie varovali řecké úřady před problémy vyplývajícími z opuštění společné měny a pohrozili, že finanční komunita bude zemi ignorovat a Řecko si pak nebude schopné volně půjčovat na kapitálových trzích.

Ale při zapojení trochy matematiky - mohou být věci opravdu ještě horší než nyní? V desetiletých státních dluhopisech Řecko odepsalo skoro 75 procent reálné hodnoty investic a řecký dluh nyní představuje asi 160 procent hrubého domácího produktu. Nezaměstnanost se v letošním roce očekává průměrně v blízkosti 20 procent, alespoň podle odhadů Evropské komise. Podle posledních dohod o pomoci musí země najít 11,5 miliardy eur škrtů, což čísla ohledně nezaměstnanosti a HDP jen zhorší.

Noví vůdci řecké vlády se budou muset rozhodnout, kterou cestou se vydat. Na jedné straně je utahování opasků. Na druhé opuštění eura. Pokud by se Řecko rozhodlo zříct eura, pak by se naskytla otázka, zda se vydá cestou Argentiny v roce 2002 a Ruska v roce 1998, anebo cestou Islandu z roku 2008. Všechny tyto země zažily rychlý růst po devalvaci, ačkoli rozsah, v jakém se jejich měny propadly, a ztráty jejich věřitelů, se různily.

Jakýkoli "odchodový" scénář je ale lepší než to, co na zemi čeká, pokud v eurozóně zůstane. Obrovsky devalvovaná měna znovu oživí růst a prolomí neustálé finanční uskromňování, které zemi vtahuje do ekonomického víru. Pravdou je, že i po neschopnosti dodržet ekonomické a finanční závazky existuje další život. Argentina, Rusko a především Island to dokázaly. Jediná strana, která se snaží přesvědčit, že to tak není, je Evropská unie. Coby věřitel by ztratila nejvíc ona, ne Řekové.

Vypadá to na předčasné volby

Ani pět dní po volbách a dvou neúspěšných pokusech o vytvoření kabinetu není jisté, zda Řekové půjdou znovu k předčasným volbám. Zřejmě poslední pokus o vytvoření vlády v pátek s napětím sledovalo nejen celé Řecko, ale i věřitelé této zadlužené země, napsal Deník.cz.

Osud Řecka držela v rukou malá strana Demokratické levice, která zažívá hvězdný okamžik. Dvě dosavadní vládní strany, Nová demokracie a levicový PASOK jí přitom musely bedlivě naslouchat, protože po katastrofálním volebním výsledku sami koalici nesestaví. Malá strana si přitom kladla  tvrdé podmínky. Přechodná vláda by měla trvat jen dva roky a měla by si za tu dobu u věřitelů vyjednat mírnější podmínky další finanční pomoci.  Největší překážku ale představoval další požadavek: Bez spoluúčasti nebo alespoň pasivní podpory ze strany koalice radikální levice SIRYZA totiž do vlády nechce ani Nová demokracie ani Demokratická levice. Politici jsou však mezi dvěma mlýnskými kameny. Radikální levice odmítá přísné škrty, bez nichž ale Řecko zřejmě nedostane žádné další peníze.

Ze strany věřitelů Řecka stále hlasitěji zaznívají pohrůžky, že nedodržování slíbených úsporných opatření by nejspíš znamenalo odchod země z eurozóny. „Eurozóna je schopná se s odchodem Řecka vyrovnat,“ řekl německý ministr financí Wolfgang Schäuble.

Radikální levicová strana SYRIZA nakonec večer vzkázala: odmítáme se podílet na širší a dlouhodobější koaliční vládě, která by měla za úkol udržet Řecko v eurozóně. Naděje na vznik kabinetu je tak nyní minimální.  Řešit politickou krizi tak bude ještě prezident. Řecko ale s největší pravděpodobností zamíří k předčasným parlamentním volbám, které by se mohly konat v polovině června.