Význam Johanky z Arku jako národního symbolu ale oproti dřívějším dobám poklesl, myslí si ředitel dijonské sekce pařížského Institutu politických věd Lukáš Macek. „Ve 20. století a zejména v posledním desetiletí se ten symbol stal trošku kontroverznějším i proto, že došlo k určitému politickému přivlastnění si tohoto symbolu krajní pravicí, což poněkud pošramotilo jeho obraz v očích ostatních politických stran,“ vysvětluje Macek na webu Českého rozhlasu. 

Ředitel dijonské sekce pařížského Institutu politických věd Lukáš Macek mluví o Johance z Arku jako o francouzském národním symbolu.

Krajní pravice s Johankou proti islámu

„Krajní pravice se staví jako obránce francouzských hodnot proti všem vnějším negativním vlivům nebo proti všemu, co vnímají jako novou formu agrese, tím, že hlavní cíl, na který se zaměřují ve své rétorice v dnešní době, je především islám a přistěhovalci z islámských zemí,“ dodává. 

Napříč francouzskou politickou scénou se ovšem objevují pokusy prolomit monopol krajní pravice na Pannu orleánskou.U příležitosti výročí Johančina narození například zamířil francouzský prezident Nicolas Sarkozy do její rodné vesnice Domrémy. 

Sarkozy si také přisadil

„Snaha nenechat ten symbol pouze nacionalistům určitě existuje a myslím si, že minimálně z části u Nicolase Sarkozyho existuje tato motivace. Na stranu druhou, že Nicolas Sarkozy v začínající volební kampani dělá a bude dělat různá gesta, kterými se bude snažit oslovit i voliče, kteří uvažují o tom, že by volili extrémní pravici, to je samozřejmě také fakt,“ upřesňuje Macek. 

Levicová politička Ségolène Royal zase Johanku ráda zmiňuje ve feministické perspektivě jako ženu, která se dokázala prosadit v ryze mužském prostředí.